Hrádek nad Nisou

 
   

Hrádek nad Nisou

 »
ZŠ Lidická »

O nás »

O nás

 

Školní řád 2019

Znění nového školního řádu s platností a účinností od 1. února 2018.

 


Obsah:
1     Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky   3
1.1     Práva žáků a povinnosti žáků   3
1.2     Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků   5
2     Provoz a vnitřní režim školy   6
2.1     Režim činnosti ve škole  6
2.2     Režim při akcích mimo školu   7
2.3     Docházka do školy  8
3     Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 9
4     Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků   11
5     Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků   13
5.1     Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků   13
5.2     Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 15
5.3     Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky  22
5.4     Způsob získávání podkladů pro hodnocení 23
5.5     Pravidla pro udělování výchovných opatření 25
5.6     Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 26
 
 

 
 1         Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
  1.1        Práva žáků a povinnosti žáků
 1.1.1      Žáci mají právo:
 
a)      na ochranu před jakoukoli formou diskriminace a násilí,
 
b)      na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu, shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických podmínek,
 
c)      na vzdělání podle školního vzdělávacího programu,
 
d)      na rozvoj osobnosti podle míry nadání, rozumových a fyzických schopností,
 
e)      na speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky handicapované, žáky s poruchami učení nebo chování,
 
f)       na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
 
g)      zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů zabývat,
 
h)      vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím žákovské samosprávy, schránky důvěry, zákonných zástupců nebo přímo řediteli školy,
 
i)       na informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školního vzdělávacího programu,
 
j)       na ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,
 
k)      na ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,
 
l)       na svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,
 
m)   na to, aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,
 
n)      na volný čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
 
o)      na ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,
 
p)      na pomoc vyučujícího v případě nejasností v učivu,
 
q)      na pomoc či radu třídního učitele, učitele, výchovného poradce, metodika prevence či jiné osoby, jestliže se cítí z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy, je v nepohodě apod., přičemž má oslovený pedagogický pracovník povinnost tomuto věnovat náležitou pozornost.
  1.1.2       Žáci jsou povinni:
 
a)      řádně docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
 
b)      dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
 
c)      plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním řádem,
 
d)      chovat se slušně k dospělým osobám a ostatním žákům školy, dbát pokynů pedagogických a provozních pracovníků, dodržovat školní řád a řád odborných učeben a chovat se tak, aby nebylo ohroženo zdraví vlastní, ani jiných osob,     
 
e)      chodit do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností organizovaných školou,
 
f)       chodit do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni a nenosit ve školní budově pokrývku hlavy,    
 
g)      zacházet s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat školní prostory v čistotě a pořádku, chránit majetek před poškozením,
 
h)      nosit do školy učebnice a školní potřeby, pomůcky, úkoly podle rozvrhu hodin a pokynů učitelů,     
 
i)       neopouštět z bezpečnostních důvodů školní budovu bez vědomí vyučujících před ukončením vyučování,
 
j)       zůstávat ve škole v době mimo vyučování jen se svolením vyučujících a pod jejich dohledem,     
 
k)      chránit své zdraví i zdraví spolužáků,
 
l)       dodržovat zákaz všech činností, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití alkoholických a energetických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých látek),     
 
m)   předložit třídnímu učiteli žádost o uvolnění z vyučování před jeho ukončením, popř. o uvolnění z vyučování před vícedenní plánovanou absencí,
 
n)      připravovat se řádně a systematicky na vyučování,
 
o)      hlásit bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci školy každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností školy,
 
p)      nenosit do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a bezpečnost vlastní nebo jiných osob.
 
  1.1.3      Zásady používání mobilních telefonů a jiných elektronických zařízení
 
a)      Mobilní telefony a jiná elektronická zařízení nosí žáci do školy jako jeden z předmětů běžného života a se svolením vyučujícího i jako pomůcku k výuce. Mobilní telefony a další elektronická zařízení jsou věcmi osobní potřeby a mimo vyučovací hodiny je mají žáci u sebe.
 
b)      Ve vyučovacích hodinách jsou mobilní telefony a jiná elektronická zařízení vypnutá, žák je využívá jen s výslovným svolením vyučujícího. Žáci svými zařízeními neruší práci vyučujících ani ostatních žáků, tzn. mobilní telefony a elektronická zařízení mají i ve vypnutém stavu nepovoleno hlasité a vibrační vyzvánění a jsou uloženy během vyučovací hodiny ve školní tašce.
 
c)      Při hodinách tělesné výchovy nebudou mít u sebe žáci mobilní telefon, pro tyto případy si mobilní telefony žáci uloží do školní tašky do uzamčené šatny nebo ho ponechají v tašce v uzamčené učebně.
 
d)      Za naprosto nepřípustné bude považováno nepovolené používání mobilního telefonu, či jiného elektronického zařízení během vyučování, stejně tak pořizování fotografií, videoklipů a audionahrávek pomocí mobilních telefonů ve škole a jejich následné distribuce. Porušení tohoto bude posuzováno jako závažné porušení školního řádu.
  1.2        Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků
  1.2.1      Zákonní zástupci mají právo na:
 
a)      svobodnou volbu školy pro své dítě,
 
b)      informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve škole,
 
c)      informace o škole podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím,
 
d)      nahlížet do výroční zprávy, ŠVP ZV a pořizovat si z nich opisy a výpisy,
 
e)      na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle školského zákona,
 
f)       vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení,
 
g)      volit a být voleni do školské rady,
 
h)      vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
 
i)       požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení žáka.
  1.2.2      Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
 
a)      zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení,
 
b)      osobně se zúčastnit na vyzvání ředitele či školského zařízení projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
 
c)      informovat školu o zdravotní způsobilosti žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, a sdělovat údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně údajů o druhu postižení a zdravotním znevýhodnění,
 
d)      dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem,
 
e)      oznamovat škole a školskému zařízení údaje, které vede podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v údajích podléhajících školní matrice.
  2         Provoz a vnitřní režim školy
  2.1        Režim činnosti ve škole
 
a)      Vyučování začíná v 7:55 hodin, vyučování výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7:00 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení vyučovacích hodin a přestávek. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských knížkách. Vyučování končí nejpozději do 17 hodin. Vyučovací hodina trvá 45 minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat, v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.

Vyučovací hodina

Čas

1.

7:55 – 8:40

2.

8:50 – 9:35

3.

9:55 – 10:40

4.

10:50 – 11:35

5.

11:45 – 12:30

6.

12:40 – 13:25

7.

13:30 – 14:15

8.

14:20 – 15:05

 
b)      Školní budova se pro žáky otevírá v 7:35 hodin. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy, kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Přestávku před odpoledním vyučováním mohou žáci trávit v prostorách školy k tomu určených. Pokud tento prostor opustí, škola nenese odpovědnost za jejich bezpečnost. Dohled nad žáky je zajištěn po celou dobu jejich pobytu v areálu školy, rozpis dohledů je vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.   
 
c)      Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou desetiminutové, odpolední přestávky jsou pětiminutové. Po druhé vyučovací hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a odpoledním vyučováním trvá 60 minut.
 
d)      Po příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu určená        (v šatnách) a ihned odcházejí do učeben. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze se svolením zaměstnance školy.
 
e)      Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
 
f)       Bezpečnost a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
g)      Nejvyšší počet žáků ve třídě je obecně 30.
 
h)      Při výuce některých předmětů, zejména volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových, personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na didaktickou a metodickou náročnost předmětu.
 
i)       Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
 
j)       Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů.
 
k)      Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
 
l)       Škola vede evidenci úrazů žáků, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
 
m)   O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí mimo třídu (osobní hygiena, přesun do pracoven, o přestávce mezi 2. a 3. vyučovací hodinou pak po ohlášení také na školním hřišti pod dohledem zaměstnanců školy).      
 
n)      Provoz školy probíhá ve všedních dnech, od 6:15 do 17.00 hodin.
 
o)      V období školního vyučování může ředitel školy, po dohodě se zřizovatelem, ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce.
 
  2.2        Režim při akcích mimo školu
 
a)      Bezpečnost a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním pedagogickým pracovníkem školy.
 
b)      Při organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřený vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám žáků.
 
c)      Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků. Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením školy zejména s ohledem na zajištění BOZ.
 
d)      Při akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě 15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou písemnou informací oproti podpisu zákonného zástupce.
 
e)      Při přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné zájezdy tříd, lyžařské kurzy, plavecký výcvik, školy v přírodě, exkurze, projektové dny, jazykové pobyty apod. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků tohoto zařízení. Při výuce v učebně jiného právního subjektu (např. školní dílny ZŠ T.G.M., sportovní hala města) se žáci řídí provozním řádem této učebny a podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení. Doprovázející učitel zajistí, aby žáci byli prokazatelným způsobem seznámeni s vnitřním řádem zařízení.  
 
f)       Pro pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní Organizační řád – školní výlety zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
 
g)      Za dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem školy.
 
h)      Součástí výuky je také lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity uvedené v ŠVP.
 
i)       Chování žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně klasifikace na vysvědčení.
 
j)       U sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným zástupcem žáka nedohodne jinak.
  2.3        Docházka do školy
 
a)      Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit, doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do školy omluví nepřítomnost písemně v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zákonných zástupců žáka lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli do dvou kalendářních dnů po návratu do školy. Při dlouhodobé absenci známé předem škola vyžaduje od rodičů s dostatečným předstihem (nejméně týden před plánovanou absencí) písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace) na předepsaném formuláři, který je k dispozici na webových stránkách školy.
b)      Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání žáka v době vyučování tohoto předmětu.
c)      Pokud žák odchází ze školy v průběhu vyučování (návštěva lékaře apod.), je nutné, aby si ho osobně vyzvedli zákonní zástupci, nebo aby dítě předalo vyučujícímu písemnou žádost zákonných zástupců, která bude obsahovat datum, čas, důvod uvolnění, podpis a prohlášení, že žadatel přejímá od doby uvolnění za své dítě plnou zodpovědnost.
d)      Pokud žák odchází ze školy pravidelně v průběhu vyučování (sportovní trénink, umělecké vzdělávání apod..), je nutné, aby dítě předalo vyučujícímu písemnou žádost zákonných zástupců, která bude obsahovat den, čas, důvod uvolnění, podpis a prohlášení, že žadatel přejímá od doby uvolnění za své dítě plnou zodpovědnost.
  3         Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí
 
a)      Všichni žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a majetek svůj ani jiných osob.  
 
b)      Každý úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo mimo budovu při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo pedagogickému dozoru.
 
c)      Žákům je zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, elektrickým vedením a okny bez dozoru učitele.
 
d)      Při výuce v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků provede učitel záznam do elektronické třídní knihy a příslušného formuláře v tištěné podobě. Poučení o BOZ a PO se provádí rovněž před každou akcí mimo školu a před každými prázdninami.
 
e)      Školní budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Škola vpouští cizí osoby do prostor školy až po ověření účelu jejich vstupu do budovy (doprovod žáka, návštěva pedagoga či ředitele školy apod.); to platí též v případě vjezdu dopravním prostředkem do areálu školy. Vstupy a vjezdy do areálu školy jsou kontrolovány (monitorovány). Během provozu školy jsou zevnitř volně otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.
 
f)       Ve všech budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu, kouření, používání vlastních neschválených elektrických spotřebičů, ponechávání nezabezpečených peněz v hotovosti a osobních cenných věcí volně ve stolech, skříních ve třídě i v kabinetech přes noc.    
 
g)      Šatny, popř. třídy s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od šaten jsou na vedením školy stanoveném místě, šatny odemykají služby stanovené třídním učitelem.  Třídní učitelé určí služby žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během dělené a odpolední výuky žáků. Uzamčení všech šaten kontroluje v 8:00 a průběžně během výuky určený provozní zaměstnanec školy.      
 
h)      Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví.
 
i)       Všichni zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků, poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy. 
 
j)       Po poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelkám školní družiny. Ostatní odvádí do šaten. Dohled v šatnách nad žáky odcházejícími z budovy vykonává pedagog, který ukončil se třídou vyučování.   
 
k)      Pedagogičtí zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody. Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění či zranění žáka informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka. Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské knížce tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání a domů.
 
l)       Při úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.     
 
m)   Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době dané rozvrhem výuky žáka, včetně volitelných předmětů a přestávek.
n)      Projevy šikanování mezi žáky, tj. fyzické násilí, omezování osobní svobody, ponižování, opakovaná slovní agrese či opakovaný mírný psychický útlak, zneužívání informačních technologií k znevažování důstojnosti apod., kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli (žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu řádu. Postupy řešení projevů rizikového chování jsou uvedeny ve Školním programu proti šikanování, který je součástí Preventivní strategie školy.
o)      Pedagogičtí a provozní pracovníci školy dbají na prevenci šíření infekčních onemocnění. Žák, který vykazuje známky akutního onemocnění, je oddělen od ostatních žáků a je pro něj zajištěn dohled zletilé fyzické osoby. Pracovník školy, který situaci řeší, informuje zákonné zástupce a zajistí vhodnou péči o žáka do jeho vyzvednutí zákonnými zástupci.
 
       4         Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků
 
a)      U každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
 
b)      Ztráty věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné zajištění svých věcí (uložení svých věcí do školní tašky, uzamykání šaten, tříd).
 
c)      Do školy žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky, šperky, a jiné cennosti mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich úschovu.     
 
d)      Žákům základních škol jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného školního roku nebo při přestupu na jinou školu. Žáci jsou povinni řádně pečovat o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením a vrátit jej v řádném stavu. V případě ztráty, částečného či úplného zničení bude vyžadována náhrada škody. 
 
e)      Každý žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
 
f)       Před odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba zodpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
 
g)      Žákům je přísně zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči a vypínači a dále s přístroji didaktické techniky trvale umístěnými v učebnách bez svolení pedagogického pracovníka. Žák nemanipuluje s žaluziemi. Zatemnění třídy provádí učitel, popř. pověřený žák v přítomnosti učitele. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.
h)      Přístroje didaktické techniky, které nejsou trvale umístěny v učebnách (CD přehrávače, školní tablety, školní notebooky), jsou v době mimo vyučování v uzamčených místnostech. Žák s nimi bez svolení učitele nemanipuluje.
 
i)       Žák nemanipuluje s elektrorozvody v odborných učebnách, s vybavením odborných pracoven a s uloženými exponáty a modely.
 



  5         Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
 
Obecná ustanovení
Na základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu školy, podle § 30 odst. 2 školského zákona. Směrnice je umístěna na webových stránkách školy a na přístupném místě ve škole podle § 30 školského zákona.
 5.1        Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků5.1.1      Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání
 
1.      Pedagogičtí pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byli včas informováni o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
 
2.      Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.
 
3.      Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
 
4.      Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
 
5.      Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců od skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
 
6.      Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
 
7.      Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
 
8.      Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen ani v náhradním termínu. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
 
9.      Ředitel školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne osmnáctého roku věku.
 
10.  Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.
  5.1.2      Pravidla pro sebehodnocení žáků:
 
1.      Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.
2.      Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
3.      Chyba je přirozená součást procesu učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být doprovázeno rozborem chyb žáka.
4.      Při sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
·         co se mu daří
·         co mu ještě nejde, jaké má rezervy
·         jak bude pokračovat dál
5.      Pedagogové vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6.      Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
7.      Na konci pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblastech:
·         zodpovědnost, motivace k učení, sebedůvěra, vztahy v třídním kolektivu.
8.      Známky nejsou jediným zdrojem motivace.
 5.2        Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení
 5.2.1      Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristika
 
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
 
§   1 - velmi dobré
§   2 - uspokojivé
§   3 - neuspokojivé
 
Stupeň 1 (velmi dobré): žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se nedopouští, nebo se jich dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.    
 
Stupeň 2 (uspokojivé): chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
 
Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy.
 
Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
 
§   1 - výborný
§   2 - chvalitebný
§   3 - dobrý
§   4 - dostatečný
§   5 - nedostatečný
§   nehodnocen (není-li možno žáka z předmětu na konci pololetí hodnotit)
§   uvolněn (je-li žák uvolněn dle rozhodnutí ředitele školy)
 
Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku. Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáka se na prvním stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije slovní označení stupně hodnocení.
 
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
 
§   prospěl(a) s vyznamenáním
§   prospěl(a)
§   neprospěl(a)
§   nehodnocen(a)
 
a)      prospěl(a) s vyznamenáním: žák není v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
 
b)      prospěl(a): žák není v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
 
c)      neprospěl(a): žák je v některém z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
 
d)      nehodnocen(a): žáka není možno hodnotit z některého z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci prvního pololetí.
e)      uvolněn(a): žák je na základě rozhodnutí ředitele školy je žák ze zdravotních důvodů nebo na základě IVP žáka uvolněn z výuky daného předmětu.
  5.2.2      Stupně hodnocení prospěchu a celkové hodnocení
 
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a volitelných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat.
 
Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
 
5.2.2.1 předměty s převahou teoretického zaměření,
5.2.2.2 předměty s převahou praktických činností, 
5.2.2.3 předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
 
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií, posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu s konkrétními specifiky předmětu.
 
  5.2.2.1       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření (jazykové,  společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika).
 
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
 
·         vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
·         ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
·         schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
·         kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
·         aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
·         přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
·         kvalita výsledků činností,
·         osvojení účinných metod samostatného studia.
 
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
 
Stupeň 3 (dobrý)
Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, v kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu jsou patrné nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
 
 5.2.2.2       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření (Člověk a svět práce)
Při klasifikaci v předmětech uvedených  s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
 
·         vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
·         osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
·         využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
·         aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
·         kvalita výsledků činností,
·         organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
·         dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
·         hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
·         obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
 
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
 
 
Stupeň 3 (dobrý)
Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
 
 5.2.2.3       Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření (výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova)
 
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
 
  • stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
  • osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
  • poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
  • kvalita projevu,
  • vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
  • estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,
  • v tělesné výchově tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

 
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
 
Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
 
Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků školního vzdělávacího programu. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
 
Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
 
Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
 
Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
  5.2.3      Zásady pro používání slovního hodnocení
 
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud je žák hodnocen slovně, převede toto hodnocení třídní učitel na známky pro potřeby celkového hodnocení žáka. 
Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
  5.2.3.1       Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního hodnocení
 

Prospěch
 

 

Ovládnutí učiva

 

1 – výborný

ovládá bezpečně

2 – chvalitebný

ovládá

3 – dobrý

v podstatě ovládá

4 – dostatečný

ovládá se značnými nedostatky

5 - nedostatečný

neovládá

 

 

Myšlení

 

1 – výborný

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný

2 – chvalitebný

uvažuje celkem samostatně

3 – dobrý

menší samostatnost v myšlení

4 – dostatečný

nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou

5 - nedostatečný

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

 

Vyjadřování

 

1 – výborný

výstižné a poměrně přesné

2 – chvalitebný

celkem výstižné

3 – dobrý

myšlenky vyjadřuje ne dost přesně

4 – dostatečný

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

5 - nedostatečný

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

 

Celková aplikace vědomostí

 

1 – výborný

užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

2 – chvalitebný

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se jen menších chyb

3 – dobrý

řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže a odstraňuje chyby

4 – dostatečný

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

5 - nedostatečný

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí

 

 

Aktivita, zájem o učení

 

1 – výborný

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

2 – chvalitebný

učí se svědomitě

3 – dobrý

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

4 – dostatečný

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

5 - nedostatečný

pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné

 

 

Chování
 

 

1 – velmi dobré

Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

2 - uspokojivé

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

3 - neuspokojivé

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

  5.3        Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky
 
  1. Komisi pro komisionální přezkoušení jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad.

 
  1. Komise je tříčlenná a tvoří ji:

·         předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
·         zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu,
·         přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
 
  1. Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.
  2. Z přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy.

 
  1. Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení.

 
  1. Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.

  5.4        Způsob získávání podkladů pro hodnocení
 
1.      Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.     
 
2.      Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné, všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
 
3.      Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.
 
4.      Žák 2. až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu nejméně dvě známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa, případně v případech vhodných zvláštního zřetele.  
 
5.      Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky započítané do celkové klasifikace zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se sdělováním známek žákům. Žáci mají povinnost vést řádně záznamy v žákovských knížkách (doplnění známek).    
 
6.      Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.  
 
7.      O termínu pololetních kontrolních prací informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
 
8.      Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.  
 
9.      Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný předmět. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
10.  Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.     
 
11.  Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování se projednají v pedagogických radách.                                                 
 
12.  Na konci klasifikačního období učitelé připraví návrhy na klasifikaci v jednotlivých předmětech, na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.     
 
13.  Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů zpravidla na třídních schůzkách.
 
14.  Informace jsou rodičům předávány prostřednictvím písemné informace (čtvrtletního přehledu) v žákovské knížce, osobně během konzultačních hodin nebo na třídních schůzkách. Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.     
 
15.  V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.     
 
16.  Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. září dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.     
17.  Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu:
 
·         neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
·         účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
·         učitel klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné
·         před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva
18.  Třídní učitelé (výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.        
 5.5        Pravidla pro udělování výchovných opatření
 
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská opatření, která může udělit třídní učitel nebo ředitel školy. Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školního zařízení se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených školním řádem.
 5.5.1      Pochvaly
 5.5.1.1       Pochvala ředitele školy
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za mimořádně úspěšnou práci. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
 5.5.1.2       Pochvala třídního učitele
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy, reprezentaci školy, či plnění úkolů stanovených nad rámec jeho povinností nebo za déletrvající úspěšnou práci.
 5.5.2      Napomenutí a důtky
  5.5.2.1       Napomenutí třídního učitele (NTU)
Ukládá třídní učitel za porušení školního řádu – míru závažnosti posoudí vždy třídní učitel.
 5.5.2.2       Důtka třídního učitele (DTU)
Ukládá třídní učitel za závažnější porušování školního řádu - míru závažnosti posoudí vždy třídní učitel.
 5.5.2.3       Důtka ředitele školy (DŘŠ)
Ukládá ředitel školy po projednání v pedagogické radě za závažné jednorázové porušení školního řádu nebo za opakované porušování školního řádu.
 
Napomenutí a důtku stejného stupně lze žákovi uložit za stejný přestupek maximálně 3x v jednom pololetí, poté je chování žáka řešeno na pedagogické radě. Uložení NTU, DTU je předáno zákonným zástupcům v písemné podobě záznamem do žákovské knížky, kdy rodič podepsané oznámení vrací k rukám třídního učitele, oznámení o návrhu DŘŠ je odesláno zákonným zástupcům písemně poštou.  Všechna výchovná opatření jsou prokazatelným způsobem zapsána třídním učitelem do elektronické třídní knihy a školní matriky. Pomocná kritéria pro udělení výchovných opatření jsou stanovena v Přestupníku, který je Přílohou č. 1 tohoto školního řádu.
  5.6        Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
 
·         Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
 
·         Při hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze speciální vzdělávací potřebě. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné a přiměřené způsoby získávání podkladů.     
 
·         U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
 
·         Pro zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a druhy prověřování znalostí, které odpovídají schopnostem žáka.
 
·         Vyučující klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl.     
 
·         Klasifikace byla provázena hodnocením, vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.     
 
·         Všechna navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.     
 
·         V hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování chyb.   
 
·         Při způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s uvedením počtu chyb apod.
 
·         Při klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními vyučujícími.
 
·         Třídní učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
·         Podle druhu speciální vzdělávací potřeby využívá vyučující odpovídající metody, postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.                                       
 
·           Mimořádně nadaného nezletilého žáka může ředitel školy přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
 
·           Individuálně vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci pololetí ani v náhradním termínu.



 
Příloha č. 1

Přestupník
 

Přestupek

Četnost výskytu

Výchovné opatření

Natáčení a fotografování o přestávce

1x

DŘŠ

Vulgární a urážlivé chování vůči ostatním žákům a zaměstnancům školy
 

2x

pohovor se zákonným zástupcem

Úmyslné poškozování majetku školy

3x

výchovná komise

Svévolné použití mobilního telefonu nebo jiného elektronického zařízení během vyučovací hodiny

4x

jednání s OSPOD

Podvod v žákovské knížce

Při opakování přestupku i po rozhovoru se zákonným zástupcem lze navrhnout na pedagogické radě snížený stupeň z chování za opakované porušování školního řádu.
 

Záměrné zničení žákovské knížky

1x

DTU

Neuposlechnutí pokynu pedagogického pracovníka

2x

DŘŠ

3x

výchovná komise

Pozdní příchody na ranní a odpolední vyučování

1x - 3x

poznámka za každý jednotlivý přestupek

Zapomínání žákovské knížky

4x

NTU

Nedodržování pokynů k přezouvání, nošení pokrývky hlavy

 

 

Další méně závažná porušení školního řádu (drzé chování, vyrušování v hodině, odmítnutí práce v hodině apod.)

5x

DTU

6x

DŘŠ

Bude-li výše uvedený přestupek vyhodnocen jako zvlášť závažný, lze udělit důraznější výchovné opatření.
 

Neomluvená absence

do 9 hodin včetně

pohovor se zákonným zástupcem, řešení na pedagogické radě dle vysvětlení zákonného zástupce

10 – 24 hodin

výchovná komise

25 hodin a více

předání na OSPOD (záškoláctví nebo zanedbání povinné péče)

Další případné nedodržování ustanovení školního řádu bude řešeno individuálně třídním učitelem nebo pedagogickou radou.
 

 

 



Příloha č. 2
Pochvalník
Pravidla udělení pochvaly ředitele školy – pochvaly na vysvědčení
 

Důvod udělení pochvaly

Podmínky udělení pochvaly

Období

Výborný prospěch

1. stupeň

·         všichni žáci s průměrem známek 1,00 a velmi dobrým chováním

1. i 2. pololetí

2. stupeň

·         všichni žáci s průměrem známek 1,5 (prospěch s vyznamenáním) a velmi dobrým chováním

Reprezentace školy
 

olympiády, vědomostní soutěže

·         postup do okresního kola

1. i 2. pololetí

kultura

·         reprezentace, vystoupení nebo přehlídce mimo školy

sport

·         okresní kolo nebo oblastní finále

Mimořádný čin

např. pomoc při záchraně života či majetku, pomoc v nouzi

1. i 2. pololetí

Mimořádný přínos pro třídní/školní kolektiv

dle vyhodnocení třídního učitele

1. i 2. pololetí

Sběrové soutěže školy

umístění 1. – 3. místo

pouze 2. pololetí


 

 

 (86 kB)
 
  zpět
            © 2000-2019 Město Hrádek nad Nisou