Obsah:
1 Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve
škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky 31.1 Práva žáků a povinnosti žáků 31.2 Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků 52 Provoz
a vnitřní režim školy 6
2.1 Režim činnosti ve škole 62.2 Režim
při akcích mimo školu 7
2.3 Docházka do školy 8
3 Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a
jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství
nebo násilí 9
4 Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského
zařízení ze strany žáků 11
5 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 13
5.1 Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a
chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro
sebehodnocení žáků 13
5.2 Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití
klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 15
5.3 Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky 22
5.4 Způsob získávání podkladů pro hodnocení 23
5.5 Pravidla pro udělování výchovných opatření 25
5.6 Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami 26
1
Práva a povinnosti žáků a jejich zákonných zástupců ve
škole a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky
1.1
Práva žáků a povinnosti žáků 1.1.1
Žáci mají právo:
a) na ochranu před jakoukoli formou diskriminace
a násilí,
b) na vzdělání a na svobodu myšlení, projevu,
shromažďování, náboženství, na odpočinek a dodržování základních psychohygienických
podmínek,
c) na vzdělání podle školního vzdělávacího
programu,
d) na rozvoj osobnosti podle míry nadání,
rozumových a fyzických schopností,
e)
na
speciální péči v rámci možností školy, jedná-li se o žáky handicapované,
žáky s poruchami učení nebo chování,
f)
na
informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání,
g)
zakládat
v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v
nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel
školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů
zabývat,
h)
vyjadřovat
se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání,
přičemž jeho vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a
stupni vývoje, své připomínky může vznést prostřednictvím žákovské samosprávy,
schránky důvěry, zákonných zástupců nebo přímo
řediteli školy,
i)
na
informace a poradenskou pomoc školy v záležitostech týkajících se vzdělávání
podle školního vzdělávacího programu,
j)
na
ochranu před vlivy a informacemi, které by ohrožovaly jeho rozumovou a mravní
výchovu a nevhodně ovlivňovaly jeho morálku,
k)
na
ochranu před fyzickým a psychickým násilím a nedbalým zacházením,
l)
na
svobodu pohybu ve školních prostorách, jež jsou k tomu určeny,
m)
na to,
aby byl respektován žákův soukromý život a život jeho rodiny,
n)
na volný
čas a přiměřený odpočinek a oddechovou činnost odpovídající jeho věku,
o)
na
ochranu před návykovými látkami, které ohrožují jeho tělesný a duševní vývoj,
p)
na pomoc
vyučujícího v případě nejasností v učivu,
q) na pomoc či radu třídního učitele, učitele,
výchovného poradce, metodika prevence či jiné osoby, jestliže se cítí
z jakéhokoliv důvodu v tísni, má problémy, je v nepohodě apod.,
přičemž má oslovený pedagogický pracovník povinnost tomuto věnovat náležitou
pozornost.
1.1.2
Žáci jsou
povinni:
a)
řádně
docházet do školy nebo školského zařízení a řádně se vzdělávat,
b)
dodržovat
školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně
zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni,
c)
plnit
pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s
právními předpisy a školním řádem,
d)
chovat
se slušně k dospělým osobám a ostatním žákům školy, dbát pokynů
pedagogických a provozních pracovníků, dodržovat školní řád a řád odborných
učeben a chovat se tak, aby nebylo ohroženo zdraví vlastní, ani jiných
osob,
e)
chodit
do školy pravidelně a včas podle rozvrhu hodin a účastnit se činností
organizovaných školou,
f)
chodit
do školy vhodně a čistě upraveni a oblečeni a nenosit ve školní budově pokrývku
hlavy,
g)
zacházet
s učebnicemi a školními potřebami šetrně, udržovat školní prostory v čistotě a
pořádku, chránit majetek před poškozením,
h)
nosit do
školy učebnice a školní potřeby, pomůcky, úkoly podle rozvrhu hodin a pokynů
učitelů,
i)
neopouštět
z bezpečnostních důvodů školní budovu bez vědomí vyučujících před
ukončením vyučování,
j)
zůstávat
ve škole v době mimo vyučování jen se svolením vyučujících a pod jejich
dohledem,
k)
chránit
své zdraví i zdraví spolužáků,
l)
dodržovat
zákaz všech činností, které jsou zdraví škodlivé (např. kouření, pití
alkoholických a energetických nápojů, zneužívání návykových a zdraví škodlivých
látek),
m)
předložit
třídnímu učiteli žádost o uvolnění z vyučování před jeho ukončením, popř.
o uvolnění z vyučování před vícedenní plánovanou absencí,
n)
připravovat
se řádně a systematicky na vyučování,
o)
hlásit
bez zbytečného odkladu vyučujícímu, třídnímu učiteli nebo jinému zaměstnanci
školy každý úraz nebo vznik škody, ke kterému došlo v souvislosti s činností
školy,
p)
nenosit
do školy předměty, které nesouvisí s výukou a mohly by ohrozit zdraví a
bezpečnost vlastní nebo jiných osob.
1.1.3
Zásady používání mobilních telefonů a jiných
elektronických zařízení
a) Mobilní telefony a jiná elektronická zařízení
nosí žáci do školy jako jeden z předmětů běžného života a se svolením
vyučujícího i jako pomůcku k výuce. Mobilní telefony a další elektronická
zařízení jsou věcmi osobní potřeby a mimo vyučovací hodiny je mají žáci u sebe.
b)
Ve
vyučovacích hodinách jsou mobilní telefony a jiná elektronická zařízení
vypnutá, žák je využívá jen s výslovným svolením vyučujícího. Žáci svými
zařízeními neruší práci vyučujících ani ostatních žáků, tzn. mobilní telefony a
elektronická zařízení mají i ve vypnutém stavu nepovoleno hlasité a vibrační
vyzvánění a jsou uloženy během vyučovací hodiny ve školní tašce.
c)
Při
hodinách tělesné výchovy nebudou mít u sebe žáci mobilní telefon, pro tyto
případy si mobilní telefony žáci uloží do školní tašky do uzamčené šatny nebo
ho ponechají v tašce v uzamčené učebně.
d)
Za
naprosto nepřípustné bude považováno nepovolené používání mobilního telefonu,
či jiného elektronického zařízení během vyučování, stejně tak pořizování
fotografií, videoklipů a audionahrávek pomocí mobilních telefonů ve škole a
jejich následné distribuce. Porušení tohoto bude posuzováno jako závažné
porušení školního řádu.
1.2
Práva a povinnosti zákonných zástupců žáků
1.2.1
Zákonní zástupci mají právo na:
a) svobodnou volbu školy pro své dítě,
b) informace o průběhu a vzdělávání dítěte ve
škole,
c) informace o škole podle zákona č. 106/1999
Sb. o svobodném přístupu k informacím,
d) nahlížet do výroční zprávy, ŠVP ZV a
pořizovat si z nich opisy a výpisy,
e) na informace a poradenskou pomoc školy nebo
školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle
školského zákona,
f) vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími
potřebami, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a
možnostem, na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělávání umožní, a na
poradenskou pomoc školy a školského poradenského zařízení,
g) volit a být voleni do školské rady,
h) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím
se podstatných záležitostí vzdělávání žáka,
i) požádat o přezkoušení nebo komisionální přezkoušení
žáka.
1.2.2
Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni:
a)
zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského
zařízení,
b) osobně se zúčastnit na vyzvání ředitele či
školského zařízení projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka,
c) informovat školu o zdravotní způsobilosti
žáka ke vzdělávání a případných změnách způsobilosti, o zdravotních obtížích
nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh
vzdělávání, a sdělovat údaje o tom, zda je žák zdravotně postižen, včetně údajů
o druhu postižení a zdravotním znevýhodnění,
d)
dokládat
důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými
školním řádem,
e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje,
které vede podle § 28 odst. 2 a 3 a školského zákona č. 561/2004 Sb. a další
údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny
v údajích podléhajících školní matrice.
2
Provoz a vnitřní režim školy
2.1
Režim činnosti ve škole a) Vyučování začíná v 7:55 hodin, vyučování
výjimečně zařazené na dřívější dobu nesmí začínat dříve než v 7:00 hodin. Vyučování probíhá podle časového rozvržení
vyučovacích hodin a přestávek. Tyto údaje mají žáci zapsány v žákovských
knížkách. Vyučování končí nejpozději do 17 hodin. Vyučovací hodina trvá 45
minut. V odůvodněných případech lze vyučovací hodiny dělit a spojovat,
v tomto případě je odlišná doba ukončení vyučování oznámena rodičům.
Vyučovací hodina | Čas |
1. | 7:55 – 8:40
|
2. | 8:50 – 9:35
|
3. | 9:55 – 10:40
|
4. | 10:50 – 11:35
|
5. | 11:45 – 12:30
|
6. | 12:40 – 13:25
|
7. | 13:30 – 14:15
|
8. | 14:20 – 15:05
|
b) Školní budova se pro žáky otevírá v 7:35
hodin. V jinou dobu vstupují žáci do školy pouze na vyzvání zaměstnanců školy,
kteří nad nimi zajišťují pedagogický dohled. Přestávku před odpoledním vyučováním
mohou žáci trávit v prostorách školy k tomu určených. Pokud tento
prostor opustí, škola nenese odpovědnost za jejich bezpečnost. Dohled nad žáky
je zajištěn po celou dobu jejich pobytu v areálu školy, rozpis dohledů je
vyvěšen na všech úsecích, kde dohled probíhá.
c) Přestávky mezi vyučovacími hodinami jsou
desetiminutové, odpolední přestávky jsou pětiminutové. Po druhé vyučovací
hodině se zařazuje přestávka v délce 20 minut. Přestávka mezi dopoledním a
odpoledním vyučováním trvá 60 minut.
d)
Po
příchodu do budovy si žáci odkládají obuv a svršky na místa k tomu
určená (v šatnách) a ihned
odcházejí do učeben. V průběhu vyučování je žákům vstup do šaten povolen pouze
se svolením zaměstnance školy.
e) Při organizaci výuky jinak než ve vyučovacích
hodinách stanoví zařazení a délku přestávek pedagog pověřeným vedením akce
podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k základním fyziologickým potřebám
žáků.
f)
Bezpečnost
a ochranu zdraví žáků ve škole zajišťuje škola svými zaměstnanci, pedagogickými
i nepedagogickými. Zaměstnance, který není pedagogickým pracovníkem, může
ředitel školy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků určit pouze, pokud
je zletilý a způsobilý k právním úkonům.
g)
Nejvyšší
počet žáků ve třídě je obecně 30.
h) Při výuce některých předmětů, zejména
volitelných, lze dělit třídy na skupiny, vytvářet skupiny žáků ze stejných nebo
různých ročníků nebo spojovat třídy, počet skupin a počet žáků ve skupině se
určí rozvrhem na začátku školního roku, zejména podle prostorových,
personálních a finančních podmínek školy, podle charakteru činnosti žáků, v
souladu s požadavky na jejich bezpečnost a ochranu zdraví a s ohledem na
didaktickou a metodickou náročnost předmětu.
i) Nejvyšší počet žáků ve skupině je 30. Při
výuce cizích jazyků je nejvyšší počet žáků ve skupině 24.
j)
Škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a
při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám
žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku
sociálně patologických jevů.
k)
Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při
vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských
služeb a poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany
zdraví.
l) Škola vede evidenci úrazů žáků, vyhotovuje a
zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím.
m) O všech přestávkách je umožněn pohyb dětí
mimo třídu (osobní hygiena, přesun do pracoven, o přestávce mezi 2. a 3.
vyučovací hodinou pak po ohlášení také na školním hřišti pod dohledem zaměstnanců
školy).
n)
Provoz
školy probíhá ve všedních dnech, od 6:15 do 17.00 hodin.
o)
V období
školního vyučování může ředitel školy, po dohodě se zřizovatelem, ze závažných
důvodů, zejména organizačních a technických, vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných
dnů ve školním roce.
2.2
Režim při akcích mimo školu a)
Bezpečnost
a ochranu zdraví žáků při akcích a vzdělávání mimo místo, kde se uskutečňuje
vzdělávání, zajišťuje škola vždy nejméně jedním pedagogickým pracovníkem školy.
b) Při
organizaci výuky při akcích souvisejících s výchovně vzdělávací činností školy
mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání, stanoví zařazení a délku přestávek
pedagog pověřený vedením akce, podle charakteru činnosti a s přihlédnutím k
základním fyziologickým potřebám žáků.
c)
Při
akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, nesmí na jednu
osobu zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví žáků připadnout více než 25 žáků.
Škola pro plánování takovýchto akcí stanoví tato pravidla – každou plánovanou
akci mimo budovu školy předem projedná organizující pedagog s vedením
školy zejména s ohledem na zajištění BOZ.
d)
Při
akcích konaných mimo místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, kdy místem pro
shromáždění žáků není místo, kde škola uskutečňuje vzdělávání, zajišťuje
organizující pedagog bezpečnost a ochranu zdraví žáků na předem určeném místě
15 minut před dobou shromáždění. Po skončení akce končí zajišťování bezpečnosti
a ochrany zdraví žáků na předem určeném místě a v předem určeném čase. Místo a
čas shromáždění žáků a skončení akce oznámí organizující pedagog nejméně 2 dny
předem zákonným zástupcům žáků a to zápisem do žákovské knížky, nebo jinou
písemnou informací oproti podpisu zákonného zástupce.
e)
Při
přecházení žáků na místa vyučování či jiných akcí mimo budovu školy se žáci
řídí pravidly silničního provozu a pokyny doprovázejících osob. Před takovýmito
akcemi doprovázející učitel žáky prokazatelně poučí o bezpečnosti. Pro společné
zájezdy tříd, lyžařské kurzy, plavecký výcvik, školy v přírodě, exkurze,
projektové dny, jazykové pobyty apod. platí zvláštní bezpečnostní předpisy, se
kterými jsou žáci předem seznámeni. Při pobytu v ubytovacích zařízeních se
žáci podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení a dbají všech pokynů pracovníků
tohoto zařízení. Při výuce v učebně jiného právního subjektu (např. školní
dílny ZŠ T.G.M., sportovní hala města) se žáci řídí provozním řádem této učebny
a podřizují vnitřnímu řádu tohoto zařízení. Doprovázející učitel zajistí, aby
žáci byli prokazatelným způsobem seznámeni s vnitřním řádem zařízení.
f)
Pro
pořádání mimoškolních akcí platí zvláštní Organizační řád – školní výlety
zahrnující i oblast bezpečnosti a ochrany zdraví žáků.
g)
Za
dodržování předpisů o BOZ odpovídá vedoucí akce, který je určen ředitelem
školy.
h)
Součástí
výuky je také lyžařský výcvik. Do výuky mohou být zařazeny také další aktivity
uvedené v ŠVP.
i)
Chování
žáka na mimoškolních akcích je součástí celkového hodnocení žáka včetně
klasifikace na vysvědčení.
j)
U
sportovních soutěží, uměleckých soutěží a dalších soutěží, kde to charakter
soutěže vyžaduje a je to dáno organizačním řádem soutěže, zajišťuje bezpečnost
a ochranu zdraví žáků vysílající škola v plném rozsahu, pokud se se zákonným
zástupcem žáka nedohodne jinak.
2.3
Docházka do školy
a) Zákonný zástupce žáka je povinen oznámit,
doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů
od počátku nepřítomnosti žáka - písemně nebo telefonicky. Po návratu žáka do
školy omluví nepřítomnost písemně v žákovské knížce. Omluvu podepisuje jeden ze
zákonných zástupců žáka. Při podezření na neomluvenou absenci si třídní učitel
nebo jiný vyučující může vyžádat prostřednictvím zákonných zástupců žáka
lékařské potvrzení. Omluvenku předloží žák třídnímu učiteli do dvou
kalendářních dnů po návratu do školy. Při dlouhodobé absenci známé předem škola
vyžaduje od rodičů s dostatečným předstihem (nejméně týden před plánovanou
absencí) písemnou omluvu absence (např. rodinné rekreace) na předepsaném
formuláři, který je k dispozici na webových stránkách školy.
b) Ředitel školy může ze zdravotních nebo jiných
závažných důvodů uvolnit žáka na žádost jeho zákonného zástupce zcela nebo
zčásti z vyučování některého předmětu; zároveň určí náhradní způsob vzdělávání
žáka v době vyučování tohoto předmětu.
c) Pokud žák odchází ze školy v průběhu
vyučování (návštěva lékaře apod.), je nutné, aby si ho osobně vyzvedli zákonní
zástupci, nebo aby dítě předalo vyučujícímu písemnou žádost zákonných zástupců,
která bude obsahovat datum, čas, důvod uvolnění, podpis a prohlášení, že
žadatel přejímá od doby uvolnění za své dítě plnou zodpovědnost.
d) Pokud žák odchází ze školy pravidelně v
průběhu vyučování (sportovní trénink, umělecké vzdělávání apod..), je nutné,
aby dítě předalo vyučujícímu písemnou žádost zákonných zástupců, která bude
obsahovat den, čas, důvod uvolnění, podpis a prohlášení, že žadatel přejímá od
doby uvolnění za své dítě plnou zodpovědnost.
3
Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí a
jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace,
nepřátelství nebo násilí
a)
Všichni
žáci se chovají při pobytu ve škole i mimo školu tak, aby neohrozili zdraví a
majetek svůj ani jiných osob.
b)
Každý
úraz, poranění či nehodu, k níž dojde během pobytu žáků ve školní budově nebo
mimo budovu při akci pořádané školou, žáci hlásí ihned vyučujícímu, nebo
pedagogickému dozoru.
c)
Žákům je
zakázáno manipulovat s elektrickými spotřebiči, vypínači, elektrickým vedením a
okny bez dozoru učitele.
d)
Při
výuce v odborných učebnách zachovávají žáci specifické bezpečnostní
předpisy pro tyto učebny, dané vnitřním řádem odborné učebny. Vyučující daného
předmětu provedou prokazatelné poučení žáků v první vyučovací hodině školního
roku a dodatečné poučení žáků, kteří při první hodině chyběli. O poučení žáků
provede učitel záznam do elektronické třídní knihy a příslušného formuláře
v tištěné podobě. Poučení o BOZ a PO se provádí rovněž před každou akcí
mimo školu a před každými prázdninami.
e)
Školní
budova je volně přístupná zvenčí pouze v době, kdy je dozírajícími zaměstnanci
školy zajištěna kontrola přicházejících osob. Škola vpouští cizí osoby do
prostor školy až po ověření účelu jejich vstupu do budovy (doprovod žáka,
návštěva pedagoga či ředitele školy apod.); to platí též v případě vjezdu
dopravním prostředkem do areálu školy. Vstupy a vjezdy do areálu školy jsou
kontrolovány (monitorovány). Během provozu školy jsou zevnitř volně
otevíratelné dveře hlavního vchodu i všech únikových východů.
f)
Ve všech
budovách a prostorách školy platí přísný zákaz požívání alkoholu, kouření,
používání vlastních neschválených elektrických spotřebičů, ponechávání
nezabezpečených peněz v hotovosti a osobních cenných věcí volně ve stolech,
skříních ve třídě i v kabinetech přes noc.
g) Šatny,
popř. třídy s odloženými svršky žáků jsou uzamčeny, klíče od šaten jsou na
vedením školy stanoveném místě, šatny odemykají služby stanovené třídním
učitelem. Třídní učitelé určí služby
žáků tak, aby bylo možno toto opatření dodržovat i během dělené a odpolední
výuky žáků. Uzamčení všech šaten kontroluje v 8:00 a průběžně během výuky
určený provozní zaměstnanec školy.
h)
Všichni zaměstnanci školy jsou při vzdělávání a během
souvisejícího provozu školy povinni přihlížet k základním fyziologickým potřebám
žáků a vytvářet podmínky pro jejich zdravý vývoj a pro předcházení vzniku
sociálně patologických jevů, poskytovat žákům nezbytné informace k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví.
i)
Všichni
zaměstnanci školy jsou povinni oznamovat údaje související s úrazy žáků,
poskytovat první pomoc a vést evidenci úrazů podle pokynů vedení školy.
j)
Po
poslední vyučovací hodině dopoledního a odpoledního vyučování vyučující předává
žáky, kteří jsou přihlášeni do školní družiny, vychovatelkám školní družiny.
Ostatní odvádí do šaten. Dohled v šatnách nad žáky odcházejícími z budovy
vykonává pedagog, který ukončil se třídou vyučování.
k)
Pedagogičtí
zaměstnanci dodržují předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci a protipožární předpisy; pokud zjistí závady a nedostatky, ohrožující
zdraví a bezpečnost osob, nebo jiné závady technického rázu, nebo nedostatečné
zajištění budovy, je jejich povinností informovat o těchto skutečnostech
nadřízeného a v rámci svých schopností a možností zabránit vzniku škody.
Sledují zdravotní stav žáků a v případě náhlého onemocnění či zranění žáka
informují bez zbytečných průtahů vedení školy a rodiče postiženého žáka.
Nemocný žák může být odeslán k lékařskému vyšetření či ošetření jen v doprovodu
dospělé osoby. Třídní učitelé zajistí, aby každý žák měl zapsány v žákovské
knížce tyto údaje: datum narození, adresu, telefonní čísla rodičů do zaměstnání
a domů.
l)
Při
úrazu poskytnou žákovi nebo jiné osobě první pomoc, zajistí ošetření žáka
lékařem. Úraz ihned hlásí vedení školy a vyplní záznam do knihy úrazů, případně
vyplní předepsané formuláře. Ošetření a vyplnění záznamů zajišťuje ten
pracovník, který byl jeho svědkem nebo který se o něm dověděl první.
m) Pedagogičtí a provozní pracovníci školy nesmí
žáky v době dané rozvrhem bez dohledu dospělé osoby uvolňovat k činnostem mimo
budovu, nesmí je samotné posílat k lékaři atd. Škola odpovídá za žáky v době
dané rozvrhem výuky žáka, včetně volitelných předmětů a přestávek.
n) Projevy šikanování mezi žáky, tj. fyzické
násilí, omezování osobní svobody, ponižování, opakovaná slovní agrese či
opakovaný mírný psychický útlak, zneužívání informačních technologií k
znevažování důstojnosti apod., kterých by se dopouštěl kdokoli vůči komukoli
(žáci i dospělí), jsou v prostorách školy a při všech školních akcích a
aktivitách přísně zakázány a jsou považovány za hrubý přestupek proti školnímu
řádu. Postupy řešení projevů rizikového chování jsou uvedeny ve Školním
programu proti šikanování, který je součástí Preventivní strategie školy.
o)
Pedagogičtí
a provozní pracovníci školy dbají na prevenci šíření infekčních onemocnění.
Žák, který vykazuje známky akutního onemocnění, je oddělen od ostatních žáků a
je pro něj zajištěn dohled zletilé fyzické osoby. Pracovník školy, který
situaci řeší, informuje zákonné zástupce a zajistí vhodnou péči o žáka do jeho
vyzvednutí zákonnými zástupci.
4
Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského
zařízení ze strany žáků
a)
U
každého svévolného poškození nebo zničení majetku školy, majetku žáků, učitelů či
jiných osob žákem je vyžadována úhrada od rodičů žáka, který poškození
způsobil. Při závažnější škodě nebo nemožnosti vyřešit náhradu škody
s rodiči je vznik škody hlášen Policii ČR, případně orgánům sociální péče.
b)
Ztráty
věcí hlásí žáci neprodleně svému třídnímu učiteli. Žáci dbají na dostatečné
zajištění svých věcí (uložení svých věcí do školní tašky, uzamykání šaten,
tříd).
c)
Do školy
žáci nosí pouze věci potřebné k výuce, cenné věci do školy nenosí. Hodinky,
šperky, a jiné cennosti mají neustále u sebe, mají zakázáno je odkládat, pouze
z bezpečnostních důvodů a na výslovný pokyn vyučujícího, který zajistí jejich
úschovu.
d)
Žákům
základních škol jsou bezplatně poskytovány učebnice a učební texty uvedené v
seznamu podle školského zákona. Žáci prvního ročníku základního vzdělávání tyto
učebnice a učební texty nevracejí, žáci ostatních ročníků základního vzdělávání
jsou povinni učebnice a učební texty vrátit nejpozději do konce příslušného
školního roku nebo při přestupu na jinou školu. Žáci jsou povinni řádně pečovat
o takto propůjčený majetek školy, ochraňovat jej před ztrátou a poškozením a
vrátit jej v řádném stavu. V případě ztráty, částečného či úplného
zničení bude vyžadována náhrada škody.
e)
Každý
žák odpovídá za čistotu a pořádek svého pracovního místa a nejbližšího okolí.
f)
Před
odchodem ze třídy každý žák uklidí své pracovní místo a jeho okolí. Služba
zodpovídá za čistotu prostoru kolem tabule a za pořádek v celé třídě.
g) Žákům je přísně zakázáno manipulovat s
elektrickými spotřebiči a vypínači a dále s přístroji didaktické techniky
trvale umístěnými v učebnách bez svolení pedagogického pracovníka. Žák
nemanipuluje s žaluziemi. Zatemnění třídy provádí učitel, popř. pověřený žák v
přítomnosti učitele. Z bezpečnostních důvodů se žákům zakazuje otevírání
oken o přestávkách a sezení na okenních parapetech.
h)
Přístroje
didaktické techniky, které nejsou trvale umístěny v učebnách (CD
přehrávače, školní tablety, školní notebooky), jsou v době mimo vyučování v
uzamčených místnostech. Žák s nimi bez svolení učitele nemanipuluje.
i)
Žák
nemanipuluje s elektrorozvody v odborných učebnách, s vybavením
odborných pracoven a s uloženými exponáty a modely.
5
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků
Obecná ustanoveníNa základě ustanovení zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním,
základním středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) vydávám
jako statutární orgán školy tuto směrnici. Směrnice je součástí školního řádu
školy, podle § 30 odst. 2 školského zákona. Směrnice je umístěna na webových
stránkách školy a na přístupném místě ve škole podle § 30 školského zákona.
5.1
Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a
chování ve škole a na akcích pořádaných školou, zásady a pravidla pro
sebehodnocení žáků5.1.1
Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání
1.
Pedagogičtí
pracovníci zajišťují, aby žáci a jejich zákonní zástupci byli včas informováni
o průběhu a výsledcích vzdělávání žáka.
2.
Každé
pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení
vydat žákovi výpis z vysvědčení.
3.
Hodnocení
výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále
jen "klasifikace"), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu
hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady.
4.
Do
vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech
povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou
předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku
postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně
opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého
stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.
5.
Nelze-li
žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději
do dvou měsíců od skončení 1. pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním
termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.
6.
Nelze-li
žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení
náhradní termín a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno
nejpozději do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení
navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto
termínu, neprospěl.
7.
Má-li
zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo
druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení
prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání
vysvědčení, požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení žáka; je-li
vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Pokud není dále
stanoveno jinak, ředitel školy nebo krajský úřad nařídí komisionální
přezkoušení žáka, které se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v
termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.
8.
Žák,
který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého
pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen ani v náhradním termínu. To
neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou
ročník opakoval. Ředitel školy může povolit žákovi na žádost jeho zákonného
zástupce a na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře opakování
ročníku z vážných zdravotních důvodů, a to bez ohledu na
to, zda žák na daném stupni již opakoval ročník.
9.
Ředitel
školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházky nezískal základní
vzdělání, povolit po posouzení důvodů uvedených v žádosti jeho zákonného
zástupce a na základě dosavadních výsledků vzdělávání žáka pokračování v
základním vzdělávání, nejdéle však do konce školního roku, v němž žák dosáhne
osmnáctého roku věku.
10. Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném
stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí
neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného
zaměření, konají opravné zkoušky.
5.1.2
Pravidla pro sebehodnocení žáků:
1. Sebehodnocení je důležitou součástí hodnocení
žáků, posiluje sebeúctu a sebevědomí žáků.
2. Je zařazováno do procesu vzdělávání průběžně
všemi vyučujícími, způsobem přiměřeným věku žáků.
3. Chyba je přirozená součást procesu
učení. Pedagogičtí pracovníci se o chybě se žáky baví, žáci mohou některé práce
sami opravovat, hodnocení žákova výkonu nelze provést jen klasifikací, musí být
doprovázeno rozborem chyb žáka.
4.
Při
sebehodnocení se žák snaží vyjádřit:
·
co se mu
daří
·
co mu
ještě nejde, jaké má rezervy
·
jak bude
pokračovat dál
5.
Pedagogové
vedou žáka, aby komentoval svoje výkony a výsledky.
6. Sebehodnocení žáků nemá nahradit klasické
hodnocení (hodnocení žáka pedagogem), ale má pouze doplňovat a rozšiřovat
evaluační procesy a více aktivizovat žáka.
7.
Na konci
pololetí žák písemnou nebo ústní formou provede sebehodnocení v oblastech:
·
zodpovědnost,
motivace k učení, sebedůvěra, vztahy v třídním kolektivu.
8.
Známky
nejsou jediným zdrojem motivace.
5.2
Stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití
klasifikace, zásady pro používání slovního hodnocení 5.2.1
Stupně hodnocení chování v případě použití klasifikace
a jejich charakteristika
Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou se v případě
použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni:
§ 1 - velmi dobré
§ 2 - uspokojivé
§ 3 - neuspokojivé
Stupeň 1 (velmi dobré):
žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných
přestupků se nedopouští, nebo se jich dopouští ojediněle. Žák je však přístupný
výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
Stupeň 2 (uspokojivé):
chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními
školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného
chování nebo školnímu řádu; nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků.
Zpravidla se přes důtku třídního učitele dopouští dalších přestupků, narušuje
výchovně vzdělávací činnost školy, ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo
jiných osob.
Stupeň 3 (neuspokojivé): chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly
slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu
nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví
jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost
školy.
Při použití klasifikace se výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých
povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem
hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu:
§ 1 - výborný
§ 2 - chvalitebný
§ 3 - dobrý
§ 4 - dostatečný
§ 5 - nedostatečný
§ nehodnocen (není-li možno žáka
z předmětu na konci pololetí hodnotit)
§ uvolněn (je-li žák uvolněn dle rozhodnutí
ředitele školy)
Při hodnocení touto stupnicí jsou výsledky vzdělávání žáka a chování
žáka ve škole a na akcích pořádaných školou hodnoceny tak, aby byla zřejmá
úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména vzhledem k očekávaným výstupům
formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího
programu, ke svým vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku.
Klasifikace zahrnuje ohodnocení přístupu žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v
souvislostech, které ovlivňují jeho výkon. Při hodnocení žáka se na prvním
stupni použije pro zápis stupně hodnocení číslice, na druhém stupni se použije
slovní označení stupně hodnocení.
Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni:
§ prospěl(a) s vyznamenáním
§ prospěl(a)
§ neprospěl(a)
§ nehodnocen(a)
a)
prospěl(a)
s vyznamenáním: žák
není v žádném z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem
hodnocen na vysvědčení stupněm prospěchu horším než 2 - chvalitebný, průměr
stupňů prospěchu ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím
programem není vyšší než 1,5 a jeho chování je hodnoceno stupněm velmi dobré,
b)
prospěl(a): žák není v žádném z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením,
c)
neprospěl(a): žák je v některém z povinných předmětů
stanovených školním vzdělávacím programem hodnocen na vysvědčení stupněm
prospěchu 5 - nedostatečný nebo odpovídajícím slovním hodnocením, nebo není-li
z něho hodnocen na konci druhého pololetí,
d)
nehodnocen(a): žáka není možno hodnotit z některého
z povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem na konci
prvního pololetí.
e)
uvolněn(a): žák je na základě rozhodnutí ředitele školy
je žák ze zdravotních důvodů nebo na základě IVP žáka uvolněn z výuky daného
předmětu.
5.2.2
Stupně hodnocení prospěchu a celkové hodnocení
Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a volitelných
předmětech stanovených školním vzdělávacím programem a chování žáka ve škole a
na akcích pořádaných školou jsou v případě použití slovního hodnocení popsány
tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k
očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů
školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a
k věku žáka. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v
jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v
souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka.
Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a doporučení, jak předcházet případným
neúspěchům žáka a jak je překonávat.
Pro
potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:
5.2.2.1 předměty s převahou teoretického zaměření, 5.2.2.2 předměty s převahou praktických činností, 5.2.2.3 předměty s převahou výchovného a uměleckého odborného zaměření.
Kritéria pro jednotlivé klasifikační stupně jsou formulována především
pro celkovou klasifikaci. Učitel však nepřeceňuje žádné z uvedených kritérií,
posuzuje žákovy výkony komplexně, v souladu s konkrétními specifiky
předmětu.
5.2.2.1
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou
teoretického zaměření (jazykové,
společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika).
Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou
teoretického zaměření se v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu
hodnotí:
·
vztah
k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
·
ucelenost,
přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic,
zákonitostí a vztahů, kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat
požadované intelektuální a motorické činnosti,
·
schopnost
uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
·
kvalita
myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
·
aktivita
v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
·
přesnost,
výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,
·
kvalita
výsledků činností,
·
osvojení
účinných metod samostatného studia.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)Žák pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti.
Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení
teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí.
Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost.
Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je
přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími
nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.
Stupeň 2 (chvalitebný)Žák samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele
uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických
úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho
myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší
nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je
zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších
nepřesností. Je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.
Stupeň 3 (dobrý)Při vykonávání požadovaných intelektuálních a motorických činností
projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele
korigovat. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení
teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí
hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku
správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a
písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V
kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický
projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle
návodu učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je
málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a
dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné
chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V
logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a
písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, v
kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu jsou patrné nedostatky,
grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s
pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.
Stupeň 5 (nedostatečný)Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti
má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností
při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby.
Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani
s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho
časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve
správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický
projev mají vážné nedostatky. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s
pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.
5.2.2.2
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou
praktického zaměření (Člověk a svět práce)
Při klasifikaci v předmětech uvedených s převahou
praktického zaměření v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu
hodnotí:
·
vztah k
práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,
·
osvojení
praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,
·
využití
získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
·
aktivita,
samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,
·
kvalita
výsledků činností,
·
organizace
vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
·
dodržování
předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,
·
hospodárné
využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,
·
obsluha
a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a
k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané
teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky. Bezpečně ovládá
postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou
bez závažnějších nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje
pracoviště v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně
zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá
suroviny, materiál, energii. Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a
pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla. Aktivně překonává vyskytující se překážky.
Stupeň 2 (chvalitebný)Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k
praktickým činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá
získané teoretické poznatky při praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává
samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.
Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci,
pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a
ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném
využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb. Laboratorní
zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými
nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.
Stupeň 3 (dobrý)Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým
činnostem s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické
poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a
při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky
práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště
v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé
míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je
schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii. K údržbě
laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně
podněcován. Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.
Stupeň 4 (dostatečný)Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a
praktickým činnostem. Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické
činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech
a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce
potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.
Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na
pracovišti. Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při
práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin,
materiálů a energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek,
přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků. Překážky v práci
překonává jen s pomocí učitele.
Stupeň 5 (nedostatečný)Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu
a k praktickým činnostem. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané
teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech,
dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Nedokáže postupovat při práci
ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné,
nedosahují předepsané ukazatele. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat,
nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a
nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a
energie. V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí,
nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.
5.2.2.3
Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou
výchovného zaměření (výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova)
Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v
souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
- stupeň tvořivosti a samostatnosti
projevu,
- osvojení potřebných vědomostí,
zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,
- poznání zákonitostí daných činností a
jejich uplatňování ve vlastní činnosti,
- kvalita projevu,
- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
- estetické vnímání, přístup k uměleckému
dílu a k estetice ostatní společnosti,
- v tělesné výchově tělesná zdatnost,
výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.
Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:
Stupeň 1 (výborný)Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně
využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně podle požadavků osnov je rozvíjí
v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý,
originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené
vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě. Má výrazně aktivní zájem o
umění, estetiku, brannost a tělesnou kulturu a projevuje k nim aktivní vztah.
Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 2 (chvalitebný)Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě
využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a
kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší
nedostatky z hlediska požadavků školního vzdělávacího programu. Žák tvořivě
aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní
zájem o umění, o estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí si v požadované míře
estetický vkus, brannost a tělesnou zdatnost.
Stupeň 3 (dobrý)Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový.
Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuální a kolektivním projevu. Jeho
projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti
mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá
dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí v
požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
Stupeň 4 (dostatečný)Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a
jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a
dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malou snahu
a zájem o činnosti, nerozvíjí dostatečně svůj estetický vkus a tělesnou
zdatnost.
Stupeň 5 (nedostatečný)Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je
neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu.
Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem
o práci a nevyvíjí úsilí rozvíjet svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.
5.2.3
Zásady pro používání slovního hodnocení
Třídní učitel po projednání s vyučujícími ostatních předmětů
převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení
v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na
žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Pokud je žák hodnocen slovně,
převede toto hodnocení třídní učitel na známky pro potřeby celkového hodnocení
žáka.
Je-li žák hodnocen slovně, převede třídní učitel po projednání
s vyučujícími ostatních předmětů slovní hodnocení do klasifikace pro účely
přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání.
U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití
slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
5.2.3.1
Zásady pro vzájemné převedení klasifikace a slovního
hodnocení
Prospěch |
|
Ovládnutí učiva |
|
1 – výborný
| ovládá bezpečně
|
2 – chvalitebný
| ovládá
|
3 – dobrý
| v podstatě ovládá
|
4 – dostatečný
| ovládá se značnými nedostatky
|
5 - nedostatečný
| neovládá
|
|
|
Myšlení |
|
1 – výborný
| pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti, samostatný
|
2 – chvalitebný
| uvažuje celkem samostatně
|
3 – dobrý
| menší samostatnost v myšlení
|
4 – dostatečný
| nesamostatné myšlení, pouze s nápovědou
|
5 - nedostatečný
| odpovídá nesprávně i na návodné otázky
|
|
|
Vyjadřování |
|
1 – výborný
| výstižné a poměrně přesné
|
2 – chvalitebný
| celkem výstižné
|
3 – dobrý
| myšlenky vyjadřuje ne dost přesně
|
4 – dostatečný
| myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi
|
5 - nedostatečný
| nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá
nesprávně
|
|
|
Celková aplikace vědomostí |
|
1 – výborný
| užívá vědomostí a spolehlivě a uvědoměle dovedností, pracuje
samostatně, přesně a s jistotou
|
2 – chvalitebný
| dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se
jen menších chyb
|
3 – dobrý
| řeší úkoly s pomocí učitele a s touto pomocí snadno překonává potíže
a odstraňuje chyby
|
4 – dostatečný
| dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává
|
5 - nedostatečný
| praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí
|
|
|
Aktivita, zájem o učení |
|
1 – výborný
| aktivní, učí se svědomitě a se zájmem
|
2 – chvalitebný
| učí se svědomitě
|
3 – dobrý
| k učení a práci nepotřebuje větších podnětů
|
4 – dostatečný
| malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty
|
5 - nedostatečný
| pomoc a pobízení k učení jsou zatím neúčinné
|
|
|
Chování
|
|
1 – velmi dobré
| Uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení vnitřního řádu
školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný
výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.
|
2 - uspokojivé
| Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními
vnitřního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům
slušného chování nebo vnitřnímu řádu školy, nebo se opakovaně dopustí méně
závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští
dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje
bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.
|
3 - neuspokojivé
| Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného
chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění,
že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob.
Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla
se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.
|
5.3
Komisionální přezkoušení a opravné zkoušky
- Komisi pro komisionální přezkoušení
jmenuje ředitel školy. V případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel
školy, jmenuje komisi krajský úřad.
- Komise je tříčlenná a tvoří ji:
·
předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím
pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel
školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy,
·
zkoušející
učitel, jímž je vyučující
daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného
předmětu,
·
přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu
nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanovené Rámcovým vzdělávacím
programem pro základní vzdělávání.
- Výsledek
přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek
přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří
slovním hodnocením nebo stupněm prospěchu. Ředitel školy sdělí výsledek
přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V
případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi
vydá nové vysvědčení.
- Z přezkoušení se pořizuje protokol,
který se stává součástí dokumentace školy.
- Žák může v jednom dni vykonat
přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných
důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi
náhradní termín přezkoušení.
- Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení
stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem.
5.4
Způsob získávání podkladů pro hodnocení
1. Při celkové
klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v
průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou
indispozici.
2.
Hodnocení
průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků pedagogickými pracovníky je
jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné,
všestranné, pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
3. Podklady pro
hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména: soustavným diagnostickým
pozorováním žáků, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými
druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové) kontrolními
písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáků, konzultacemi s
ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými
pracovníky.
4.
Žák 2.
až 9. ročníku základní školy musí mít z každého předmětu nejméně dvě
známky za každé pololetí. Známky získávají vyučující průběžně během celého
klasifikačního období. Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy,
nepřípustné je individuální přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je
možná při diagnostikované vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve
zprávě psychologa, případně v případech vhodných zvláštního zřetele.
5.
Učitel
oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje
na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním
vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení
písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14
dnů. Učitel sděluje všechny známky započítané do celkové klasifikace zástupcům
žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů do žákovské knížky současně se
sdělováním známek žákům. Žáci mají povinnost vést řádně záznamy
v žákovských knížkách (doplnění známek).
6.
Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek
rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v
určitých obdobích.
7.
O
termínu pololetních kontrolních prací informuje vyučující žáky dostatečně
dlouhou dobu předem. Ostatní vyučující o tom informuje formou zápisu do třídní
knihy. V jednom dni mohou žáci konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.
8.
Učitel
je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem
tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání
známek. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v
průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu
učiteli nebo vedení školy.
9. Klasifikační stupeň určí učitel, který
vyučuje příslušný předmět. Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské
léčení, léčebné pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující
respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák
umístěn; žák se znovu nepřezkušuje.
10. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých
předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební
výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se
neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. Výsledná známka
za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly
sděleny rodičům.
11. Případy zaostávání žáků v učení a nedostatky
v jejich chování se projednají v pedagogických radách.
12. Na konci klasifikačního období učitelé
připraví návrhy na klasifikaci v jednotlivých předmětech, na umožnění
opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.
13. Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a
chování žáka třídní učitel a učitelé jednotlivých předmětů zpravidla na
třídních schůzkách.
14. Informace jsou rodičům předávány
prostřednictvím písemné informace (čtvrtletního přehledu) v žákovské knížce,
osobně během konzultačních hodin nebo na třídních schůzkách. Údaje o klasifikaci
a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.
15. V případě mimořádného zhoršení prospěchu
žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným
způsobem.
16. Pokud je klasifikace žáka stanovena na
základě písemných nebo grafických prací, vyučující tyto práce uschovávají po
dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou
zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin,
v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. září
dalšího školního roku. Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a
na požádání ve škole také rodičům.
17. Vyučující dodržují zásady pedagogického
taktu:
·
neklasifikují
žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden
·
účelem
zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí
·
učitel
klasifikuje jen probrané učivo, zadávání nové látky k samostatnému nastudování
celé třídě není přípustné
·
před
prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a
zažití učiva
18. Třídní učitelé
(výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s doporučením
psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace
žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí
zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.
5.5
Pravidla pro udělování výchovných opatření
Výchovnými opatřeními jsou pochvaly nebo jiná ocenění a kázeňská
opatření, která může udělit třídní učitel nebo ředitel školy. Zvláště hrubé
slovní a úmyslné fyzické útoky žáka vůči pracovníkům školy nebo školního
zařízení se vždy považují za závažné porušení povinností stanovených školním
řádem.
5.5.1
Pochvaly
5.5.1.1
Pochvala ředitele školy
Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na
základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v
pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev
lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za
mimořádně úspěšnou práci. Udělení pochvaly ředitele školy se zaznamená na
vysvědčení za pololetí, v němž bylo uděleno.
5.5.1.2
Pochvala třídního učitele
Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na
základě podnětu ostatních vyučujících žákovi udělit pochvalu nebo jiné ocenění
za výrazný projev školní iniciativy, reprezentaci školy, či plnění úkolů
stanovených nad rámec jeho povinností nebo za déletrvající úspěšnou práci.
5.5.2
Napomenutí a důtky
5.5.2.1
Napomenutí třídního učitele (NTU)
Ukládá třídní učitel za porušení školního řádu – míru
závažnosti posoudí vždy třídní učitel.
5.5.2.2
Důtka třídního učitele (DTU)
Ukládá třídní učitel za závažnější porušování školního řádu -
míru závažnosti posoudí vždy třídní učitel.
5.5.2.3
Důtka ředitele školy (DŘŠ)
Ukládá ředitel školy po projednání v pedagogické radě za závažné jednorázové porušení školního řádu
nebo za opakované porušování školního řádu.
Napomenutí a důtku stejného stupně lze žákovi uložit za
stejný přestupek maximálně 3x v jednom pololetí, poté je chování žáka řešeno na
pedagogické radě. Uložení NTU, DTU je předáno zákonným zástupcům v písemné
podobě záznamem do žákovské knížky, kdy rodič podepsané oznámení vrací k rukám
třídního učitele, oznámení o návrhu DŘŠ je odesláno zákonným zástupcům písemně
poštou. Všechna výchovná opatření jsou
prokazatelným způsobem zapsána třídním učitelem do elektronické třídní knihy a
školní matriky. Pomocná kritéria pro udělení výchovných opatření jsou stanovena
v Přestupníku, který je Přílohou č. 1 tohoto školního řádu.
5.6
Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami
·
Žáci se
speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vytvoření nezbytných podmínek
při vzdělávání i klasifikaci a hodnocení.
·
Při
hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se přihlíží k povaze speciální
vzdělávací potřebě. Vyučující respektují doporučení psychologických vyšetření
žáků a uplatňují je při klasifikaci a hodnocení chování žáků a také volí vhodné
a přiměřené způsoby získávání podkladů.
·
U žáka s
vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na
základě žádosti zákonného zástupce žáka.
·
Pro
zjišťování úrovně žákových vědomostí a dovedností volí učitel takové formy a
druhy prověřování znalostí, které odpovídají schopnostem žáka.
·
Vyučující
klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší
výkony. Při klasifikaci se nevychází z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů,
které žák zvládl.
·
Klasifikace
byla provázena hodnocením, vyjádřením pozitivních stránek výkonu, objasněním
podstaty neúspěchu, návodem, jak mezery a nedostatky překonávat.
·
Všechna
navrhovaná pedagogická opatření se zásadně projednávají s rodiči a jejich
souhlasný či nesouhlasný názor je respektován.
·
V
hodnocení se přístup vyučujícího zaměřuje na pozitivní výkony žáka a tím na
podporu jeho poznávací motivace k učení namísto jednostranného zdůrazňování
chyb.
·
Při
způsobu hodnocení a klasifikaci žáků pedagogičtí pracovníci zvýrazňují
motivační složku hodnocení, hodnotí jevy, které žák zvládl. Při hodnocení se
doporučuje užívat různých forem hodnocení, např. bodové ohodnocení, hodnocení s
uvedením počtu chyb apod.
·
Při
klasifikaci žáků se doporučuje upřednostnit širší slovní hodnocení. Způsob
hodnocení projedná třídní učitel a výchovný poradce s ostatními
vyučujícími.
·
Třídní
učitel sdělí vhodným způsobem ostatním žákům ve třídě podstatu individuálního
přístupu a způsobu hodnocení a klasifikace žáka.
·
Podle
druhu speciální vzdělávací potřeby využívá vyučující odpovídající metody,
postupy, formy a prostředky vzdělávání a hodnocení, kompenzační, rehabilitační
a učební pomůcky, speciální učebnice a didaktické materiály.
·
Mimořádně
nadaného nezletilého žáka může ředitel školy přeřadit do vyššího ročníku bez
absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z
učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebo student nebude absolvovat. Obsah
a rozsah zkoušek stanoví ředitel školy.
·
Individuálně
vzdělávaný žák koná za každé pololetí zkoušky z příslušného učiva, a to ve
škole, do níž byl přijat k plnění povinné školní docházky. Nelze-li
individuálně vzdělávaného žáka hodnotit na konci příslušného pololetí, určí
ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo
provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení pololetí. Ředitel školy zruší
povolení individuálního vzdělávání, pokud žák na konci druhého pololetí
příslušného školního roku neprospěl, nebo nelze-li žáka hodnotit na konci
pololetí ani v náhradním termínu.