Hrádek nad Nisou

 
  zpět

Hrádek nad Nisou

 »
Městská památková zóna »

Analytická část »

Městská památková zóna a město v širších vztazích

 

Fyzicko-geografická sféra (geografie, geomorfologie, geologie a další vybrané prvky)

 

Město Hrádek nad Nisou se rozkládá v Hrádecké pánvi na Lužické Nise, v nadmořské výšce 255 m n. m. Jedná se o město hraniční, položené zhruba 1,5 km od státní hranice s Polskou republikou (Dolnoslezské vojvodství) a Spolkovou republikou Německo (Svobodný stát Sasko). Od krajského města Liberce se 102 tisíci obyvateli jej dělí vzdušnou čarou vzdálenost 17 km, od saské Žitavy se zhruba 26 tisíci obyvateli 3,5 km a od polské Bogatynie s přibližně 19 tisíci obyvateli 9 km. Město tak leží v hustě osídleném a urbanizovaném prostoru, který na polském území navíc intenzivně exploatován velkoplošnou povrchovou těžbou hnědého uhlí. Hranice dobývacího prostoru dolu Turów se nachází pouhé 4 km vzdušnou čarou od centra Hrádku nad Nisou a předpokládá se jeho rozšíření ještě blíže státní hranici. Důl je součástí rozsáhlého palivoenergetického komplexu, kdy uhlí je spalováno ve stejnojmenné desetiblokové elektrárně o mimořádném instalovaném výkonu 2 106 MW, vzdálené od Hrádku nad Nisou zhruba 9 km vzdušnou čarou. Zásoby uhlí jsou kalkulovány do roku 2043.

Z geomorfologického hlediska je Hrádek nad Nisou položen v blízkosti hranic dvou soustav, Krkonošsko-jesenické soustavy a České tabule, přičemž tato hranice zhruba kopíruje SZ–JV směr lužické poruchy a Ještědsko-kozákovského hřbetu. Ten se v prostoru Jítravského sedla stýká s celkem Lužických hor, jejichž severovýchodní výběžky vroubí Hrádeckou pánev, náležející do Žitavské pánve, právě v blízkosti Hrádku nad Nisou. Jižní a západní perimetr města tak tvoří Lužické (respektive na německém území Žitavské) hory, severozápadní perimetr se ve směru toku Lužické Nisy otevírá do německé části Žitavské pánve. Severovýchodní perimetr pak tvoří Turozsowská pánev (Kotlina Turozsowska).  Směrem na východ pokračuje zvlněná Žitavská pánev, ukončená Libereckou kotlinou a za severu uzavřená Albrechtickou vrchovinou, náležející do celku Jizerských hor. Albrechtická vrchovina svými nejzápadnějšími výběžky – Výhledy a Kamenným vrchem – sahá do vzdálenosti zhruba 4,5 km od Hrádku nad Nisou.

Geologicky je oblast Hrádecka formována především čtvrtohorním zaledněním, kdy kontinentální ledovec zaujímal celou severní část Žitavské pánve a Jítravským sedlem pronikl i do prostoru Ralské pahorkatiny. Díky tomu se v blízkosti Hrádku nad Nisou nacházejí bohaté uloženiny glacifluviálních písků, které jsou v současné době dobývány v pískovnách Václavice a Grabštejn, v minulosti v řadě menších pískoven na stavební a betonářský písek. Široké údolí Lužické Nisy je tvořeno fluviálními a deluviálními čtvrtohorními sedimenty, na kterých stojí Donín, Loučná i níže položená pravobřežní část samotného Hrádku nad Nisou. Vlastní historické jádro severně od někdejšího mlýnského náhonu a celý SZ–SV perimetr území až ke státní hranici je budován pleistocénními sprašemi a sprašovými hlínami s lokálními uloženinami nadložních jílů a miocénními uhelnými pánvemi v západní části oblasti (prostor Kristýna – Hartava). Eolické sprašové hlíny spolu s neogenními jíly byly od roku 1869 těženy v blízkosti centra v rozsáhlé cihelně severovýchodně od nádraží. Nejstarší geologický horizont tvoří předvariské zawidowské granodiority a zbřidličnatělé granitoidy (tzv. nízká rula), budující ostrožnu, na níž stojí hrad Grabštejn a rovněž tvoří oblast jižně od města až ke hřebeni nad Horním Sedlem. Zde je od turonských pískovců Lužických hor odděluje lužická porucha provázená pásmem břidlic jitravské skupiny. Kromě hornin krystalinika se jižně od Donína a Chotyně těžily neovulkanity: znělec a živcový čedič.

Výše uvedené geologické podmínky měly vliv na podobu tradičního stavitelství a stavebního fondu ve městě a v oblasti. Ze stavebního kamene se zde objevuje pískovec, rula i čedič, dostatek cihlářských zemin umožnil používání pálené střešní krytiny. Blízký lesní komplex Lužických hor (potenciální přirozená vegetace bikových a květnatých bučin, dubohabřin a lipových doubrav, v bližším okolí bikových jedlových doubrav) poskytoval dostatek dřeva na hrázděné, roubené a další dřevěné konstrukce zdejších staveb.

Dle typologie krajiny náleží bezprostřední okolí Hrádku nad Nisou svým reliéfem ke krajinám vrchovin Hercynica, dle osídlení ke krajinám vrcholně středověké kolonizace Hercynica (vlivem časného lužickosrbského osídlení, okolní oblast spadá až do pozdní středověké německé kolonizace). Využití krajiny je zemědělské, obklopené lesozemědělskou krajinou a lesní krajinou Lužických hor jihozápadně od Hrádku nad Nisou.

Zaměříme-li se na půdní typy, tak v Hrádku nad Nisou a jeho okolí převládají nivní půdy v nivě Lužické Nisy, provázené lokalitami zamokřených půd. Nejúrodnější a plošně nejrozsáhlejší je území severně od Lužické Nisy směrem ke státní hranici s Polskem s hnědozeměmi a luvizeměmi, na které navazuje segment oglejených půd otevřený zhruba ve směru Uhelná – Grabštejn, odkud pokračují půdy na píscích. V území jižně od Lužické Nisy směrem k hřebeni Lužických hor jsou výrazně zastoupeny kambizemě nižších poloh, provázené všemi výše uvedenými půdními typy.

Z hlediska lesního hospodaření leží Hrádek nad Nisou v přírodní lesní oblasti Lužické pahorkatiny, hraničící na jihu jednak s oblastí Jizerské hory a Ještěd s převahou buku a smrku, a dále s oblastí Lužické pískovcové vrchoviny opět s převahou buku a smrku. 

Správně je Hrádek nad Nisou součástí Libereckého kraje, okresu a zároveň obvodu obce s rozšířenou působností Liberec. Správní činnosti v obvodu působnosti vykonává Magistrát města Liberec. Sám Hrádek nad Nisou pak tvoří obec s pověřeným obecním úřadem, do které kromě vlastní aglomerace (Hrádek nad Nisou, Loučná, Donín, Václavice, Uhelná, Oldřichov na Hranicích, Dolní Suchá, Horní a Dolní Sedlo) náležejí obce Chotyně a Rynoltice. Hrádek nad Nisou je od roku 1991 členem Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.  Spolu s městy Žitava a Bogatynia tvoří od roku 2001 Svazek měst Malý trojúhelník. Činnost Svazku se zaměřuje především na zlepšení silničního i železničního spojení mezi jednotlivými městy a jejich částmi, koordinovaný rozvoj průmyslových zón a všechny další formy individuální a kolektivní přeshraniční spolupráce. Hrádek nad Nisou je dále účasten činnosti mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko, založeného roku 2001.

 

 
 
            © 2000-2024 Město Hrádek nad Nisou