Následující desetileté období platnosti nového Programu regenerace MPZ Hrádek nad Nisou je po kompletní obnově povrchů komunikací a inženýrských sítí MPZ nutno využít ke zlepšení stavu těch památkově hodnotných budov, které dosud neprošly celkovou obnovou a tvoří charakter památkové zóny. Opatření navrhovaná na území MPZ lze rozdělit do čtyř směrů:
 
1. Obnova kulturních památek ve vlastnictví města
2. Obnova kulturních památek ve vlastnictví jiných subjektů
3. Navržení vybraných objektů na prohlášení kulturními památkami a v případě jejich prohlášení následná obnova s využitím prostředků Programu regenerace
4. Obnova ostatních památkově hodnotných objektů ve vlastnictví města
 
→ ad 1) Prvořadý úkol jednoznačně představuje nalezení nové funkční náplně a tím záchrana torza objektu tzv. Azylu čp. 65/66. Vzhledem ke stupni archeologizace lokality není společensky účelné realizovat výstavbu repliky původní stavby. Jediné řešení, mají-li být historické stavební konstrukce v souladu s požadavky památkové péče sanovány a zachovány, je tak jejich zakomponování do nového objektu. Tímto směrem se ubírají studie zpracované Ing. arch. Liborem Sommerem a v letošním roce též orgány památkové péče schválená projektová dokumentace pro územní řízení a stavební povolení téhož autora, která řeší revitalizaci areálu a jeho přestavbou na zdravotní středisko. Předložený projekt je v souladu s požadavky města i památkové péče. Zachovává maximum původních stavebních konstrukcí, respektuje hmotu a výšku původního objektu i ve vazbě na dům čp. 67, se kterým tvoří areál. Zachovává prostor trojstranného dvora s možností v budoucnu jej dokomponovat na jižní straně novou výstavbou na parcele zbořených hospodářských objektů.

I v kontextu s předpokládaným oživením celého areálu vstupuje do popředí nutnost řešit nevyhovující stav domu čp. 67. V roce 2002 provedená rekonstrukce sice umožnila další existenci objektu, avšak způsob jejího provedení vykazuje značné množství památkových závad. Ty jsou ve značné míře napravitelné v procesu památkové rehabilitace, která by byla nanejvýš vhodná i s přihlédnutím k tomu, že problematická kvalita provedených stavebních prací si tak jako tak v dohledné době vyžádá větší investici. Je tak možné chápat ji jako příležitost k nápravě a památkovému zhodnocení stavby.

Objektem, jehož stav chce město řešit jako první, je dům čp. 124, tzv. Beseda. Jeho současný stav poznamenaný mnohými přestavbami a nevhodnou úpravou průčelí ostře kontrastuje se statutem kulturní památky a pohledovou exponovaností v rámci památkové zóny. Je nepochybné, že jeho památková rehabilitace zásadním a pozitivním způsobem ovlivní vnímání centrální části MPZ. V současné době je výkonným orgánem státní památkové péče vydáno závazné stanovisko k plánované výměně střešní krytiny za přírodní břidlici (nyní eternitové šablony) a falcovaný plech (na střeše sálu). Předpokladem úspěšné rehabilitace je dodržení všech bodů, obsažených v doporučení na kartě objektu (viz pasportizace).
 
→ ad 2) Jak bylo uvedeno výše, dvě kulturní památky vlastní římskokatolická církev (kostel sv. Bartoloměje s celým areálem a faru čp. 76), zbylých pět pak soukromí vlastníci. Stav chrámu je možno označit za stabilizovaný, v devadesátých letech 20. století proběhla výměna střešní krytiny a oprava fasády. V minulých letech se uskutečnilo několik restaurátorských i běžných stavebních zásahů, probíhá průběžná údržba (nátěr kopule věže, oprava vstupních dveří). Celková revitalizace je navrhována pro kostelní areál (někdejší hřbitov), dobře rekonstruovatelný do podoby na konci 19. století dle dobových fotografií.

Fara čp. 76 prošla v minulých letech opravou a nátěrem fasády, k výraznému zlepšení jejího pohledového vnímání by přispěla výměna střešní krytiny za pálenou tašku bobrovku a výměna stávajícího oplocení.

Z kulturních památek patřících soukromým vlastníkům je jako zcela akutní možno označit stav domu čp. 123 v Anglické ulici, který naléhavě vyžaduje celkovou obnovu střešního a fasádního pláště včetně výměny výplní otvorů. Stav objektu výrazně kontrastuje s jeho významem a nově opravenými povrchy komunikací v jeho okolí.
K výraznému zlepšení vzhledu Horního náměstí a celé MPZ by přispěla rovněž celková obnova domu čp. 85, a to jak střešního, tak zejména fasádního pláště s odstraněním nevhodné barevnosti průčelí a jednodílných okenních výplní.

U sousedícího objektu čp. 86 začíná být aktuální obnova fasády, která by měla zahrnovat i restaurování vstupního portálu.

Dům čp. 109 (hostinec U Jelena) vyžaduje nákladnější zásah na podkladě projektové dokumentace, která by odstranila novodobé rušivé stavební úpravy (hliníkové vstupní dveře, přístavby ve dvorním traktu, interiérové stavební úpravy) a navrátila objekt do stavu, odpovídající jeho významu.

Navazující dům čp. 110 prodělal v nedávně době výměnu střešní krytiny a celkovou úpravu průčelí, zbývá dokončit fasádní nátěr. Výraznějších investic tak v dohledné době nevyžaduje.
 
→ ad 3) Při uvážlivém posouzení možnosti prohlášení dalších objektů na území MPZ za kulturní památky je aspirant jediný, zato však jednoznačný – evangelický kostel v Lutherově ulici. Je spíše opomenutím památkové péče, že dílo významného německého architekta Johannese Vollmera z počátku 20. století dosud kulturní památkou není. Více k historii kostela a doporučeným stavebním pracím je uvedeno v kartě objektu (viz pasportizace). Po provedení prohlídky interiérů, zjištění rozsahu novodobých zásahů a výzkumu stran autorského určení je možné uvažovat též o prohlášení evangelické fary čp. 496, která tvoří s kostelem areál.
 
→ ad 4) Město Hrádek nad Nisou vlastní na území MPZ další čtyři objekty. Objekt sídla městského úřadu čp. 73, domy čp. 70 a 71 (oba prošly v nedávné době celkovou obnovou) a objekt základní školy čp. 325. Pomineme-li pánovanou investici do objektu na p. č. 6/3 za domem čp. 71, který bude přestavěn (de facto nahrazen novostavbou) pro účely městské knihovny, pak se budoucí stavební zásahy týkají školy čp. 325 a sídla městského úřadu čp. 73. Při jejich provedení v souladu s doporučeními v kartě objektu dojde k výraznému zlepšení vzhledu památkové zóny i budov samotných. Plánované stavební zásahy směřují k rehabilitaci původního, hodnotnějšího stavu: u školní budovy k výměně nynějších novodobých rušivých okenních výplní za dřevěné repliky původních a výhledově výměně střešní krytiny, u domu čp. 73 pak výměně střešní krytiny včetně úpravy krovu a doplnění detailů z rekonstrukce v roce 1930, které při adaptaci po požáru v roce 1982 nebyly obnoveny. 

Nedílnou součástí realizací obnov v souladu s Programem regenerace je při celkových i dílčích stavebních rekonstrukcích objektů i areálů na území MPZ zajištění zpracování stavebně historického průzkumu, archeologického výzkumu či dohledu, a zabezpečení funkční diagnostiky konstrukčních prvků rekonstruovaných staveb zejména s ohledem na efektivitu vynakládaných veřejných prostředků.