Hrádek nad Nisou

 
  zpět

Hrádek nad Nisou

 »
Městská památková zóna »

Analytická část »

Charakteristika území MPZ

 

úvodní část

 

Městská památková zóna Hrádek nad Nisou byla vyhlášena vyhláškou MK ČR č. 108/2003 Sb. o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu ze dne 1. dubna 2003, která nabyla účinnosti 1. září 2003. Patří tak nejmladším památkově chráněným území v Libereckém kraji.  Území zóny zahrnuje historické jádro města v nejužším slova smyslu, tj. bez Dolního města, de facto se jedná o Horní náměstí s přilehlými ulicemi, které z něj ortogonálně vybíhají (Kostelní, Husova, Žitavská, Lékárnická, Anglická, 1. máje, Liberecká) a příčně ústí do ulic, které tvoří hranici zóny (Školní, Lutherova, Tichá, Revoluční). Jižní hranice je vedena v trase někdejšího mlýnského náhonu a po překročení ulice 1. Máje vede Hradební ulicí do ulice Generála Svobody, vybíhající z Liberecké ulice. Území zahrnuje kostelní areál s farou a také areál tzv. Azylu, domů čp. 65, 66 a 67. Hranice zóny věrně kopírují rozsah historické zástavby, což je dobře patrné při srovnání mapy MPZ s mapou stabilního katastru z roku 1843 (viz přílohy).
 

Letecký pohled na centrální část MPZ s Horním náměstím. Dole uprostřed věž kostela sv. Bartoloměje, vpravo od ní objekt Městského úřadu čp. 73, proti němu zájezdní hostinec U Jelena čp. 109. V levé části je dobře patrný objekt tzv. Besedy čp. 124 s dvorní přístavbou sálu.
Letecký pohled na centrální část MPZ s Horním náměstím. Dole uprostřed věž kostela sv. Bartoloměje, vpravo od ní objekt Městského úřadu čp. 73, proti němu zájezdní hostinec U Jelena čp. 109. V levé části je dobře patrný objekt tzv. Besedy čp. 124 s dvorní přístavbou sálu.


Území MPZ je urbanisticky poměrně homogenní a historicky intaktní. Komunikační síť je stabilizovaná nejméně od poloviny 19. století.  Oproti historické situaci vznikly na území MPZ tři rušivé či neutrální novodobé urbanistické prostory: Zástavba čtyř bytových domů v severozápadní části zóny, dále rozložité nákupní středisko v Anglické ulici a menší komplex provozoven při vyústění Liberecké ulice do Horního náměstí. Ačkoliv vyrostly v prostoru původní lokace, nenarušily prostor historického jádra natolik, aby v jeho rozsahu nemohla být vyhlášena městská památková zóna.

 

Letecký pohled na kostelní areál
Letecký pohled na kostelní areál, mimořádně hodnotný urbanistický prostor v rámci MPZ. Uprostřed kostel sv. Bartoloměje obklopený bývalým hřbitovem, obehnaným ohradní zdí s náhrobníky a zastaveními křížové cesty. Hlavní vstup do areálu od Horního náměstí věnčí čtveřice barokních plastik. V pravém spodním rohu fara čp. 76 s rozlehlou farskou zahradou. Dobře patrné jsou rušící utilitární novodobé přístavby a dvojgaráž u fary přimykající se k ohradní zdi, stejně jako dvojice drobných klasicistních domů čp. 250 a 251 v Liberecké ulici. Při pravém horním okraji část jižního průčelí školy čp. 325 ve Školní ulici.


Pohledovými dominantami zóny jsou jednoznačně obě sakrální stavby (kostel sv. Bartoloměje a evangelický kostel), v rámci Horního náměstí pak objekt někdejší pošty čp. 84, objekt tzv. Besedy čp. 124, stejně jako objekt městského úřadu čp. 73 a někdejší zájezdní hostinec čp. 109. Na severním okraji zóny se poměrně výrazně uplatňuje meziválečný bytový dům čp. 523. Nepřehlédnutelnou dominantou rozloženou v severovýchodním cípu zóny je neoslohová školní budova čp. 325, jihovýchodní části MPZ dominuje barokní areál tzv. Azylu čp. 65, 66 a 67.

 

Areál tzv. Azylu čp. 65,66 (torzo vlevo nahoře) a čp. 67 (uprostřed) je dominantou jižní části MPZ
Areál tzv. Azylu čp. 65,66 (torzo vlevo nahoře) a čp. 67 (uprostřed) je dominantou jižní části MPZ. V minulosti jej doplňovaly přízemní hospodářské budovy při levém okraji snímku v místě vzrostlé vegetace. Celek tvořil barokní areál s dvorem tvaru písmene U, komponovaným na příjezdovou komunikaci od Grabštejna (příčná ulice v levé části snímku – srov. mapu stabilního katastru). Vpravo trojice historizujících vil čp. 372, 377 a 211 (se secesními prvky).


Z architektonického hlediska je domovní fond MPZ poměrně různorodý. Pomineme-li kostel sv. Bartoloměje a tzv. Azyl, pak základ tvoří klasicistně přestavěné starší objekty či klasicistní novostavby, doplněné historizujícími, výjimečně secesními objekty, příp. průčelími. Nechybí běžná maloměstská zástavba z 19. a 20. století bez architektonických ambic, mnohdy s novodobě upravenými fasádami.  Jen okrajově je na území památkové zóny zastoupena regionálně obvyklá lidová architektura, nejintaktněji pak u domu čp. 118 v Anglické ulici.

Meziválečné období charakterizuje vila čp. 68 v ulici 1. máje, již zmíněný bytový dům čp. 523, dům čp. 539 v Revoluční ulici a východní část objektu čp. 70 v ulici Liberecké. Období tzv. reálného socialismu je zastoupeno bytovými domy čp. 624, 640, 672 a 673, a prodejnami čp. 622, 623, 644 a 645. Dobu po roce 1990 reprezentují přestavby či novostavby čp. 239 a 270 v ulici 1. Máje, čp. 557 v Tiché ulici a nověji rekonstrukce domu čp. 71 a přístavbou kinosálu na Horním náměstí.

 

Letecký snímek západní části MPZ
Letecký snímek západní části MPZ, nejvíce narušené novodobými urbanistickými zásahy. Vlevo čtveřice bytových domů čp. 624, 640, 672 a 673, vpravo rozložitý objekt nákupního střediska za 70. let 20. století čp. 622 a 623. Dole uprostřed historizující vila čp. 360, dobře patrné je dvorní křídlo zájezdního hostince U Jelena čp. 109 s novodobou přístavbou z 80. let 20. století a urbanisticky závadným prostorem parkoviště.

 

 
 
            © 2000-2019 Město Hrádek nad Nisou