Lamy jsou rodilými společníky a nosiči

 

Lamy krotké jsou považovány za jemná a citlivá zvířata, proto nacházejí i u nás řadu příznivců. Někomu stačí mít ji na zahradě či pastvině pro radost a pohled na její pyšný zjev, jiní dávají přednost trekingu. Lama totiž unese tábornickou výbavu pro celou rodinu a dokáže se pohybovat po skalnatých stezkách. V lamách také lékaři objevili zvíře vhodné pro terapii dětí, které jen obtížně navazují kontakt se svým okolím.

 

“Lamy jsou nenáročná zvířata, v létě se pasou, v zimě se krmí převážně senem. Pro ustájení jim stačí jednoduchý přístřešek se stěnami, aby měly v zimě ochranu,” říká Václav Mazánek, jenž si první pár pořídil už před deseti roky. Na Dolním Sedle u Hrádku nad Nisou sice chová také koně, ale do hor se vydává s lamami. Dokonce v rámci občanského sdružení Borudo pořádá i skupinové výlety. “Chodíme převážně v Lužických horách a na Ještědském hřbetu po bývalých obchodních s t e z -kách. Děti jsou na rozdíl od běžného trekingu obohaceny o zážitky se zvířaty. Skupina se nejprve seznámí s lamami. Dozvědí se, jak je oslovovat, na jaké povely reagují. To si vyzkoušejí, stejně jako upevňování břemen. Lamy jsou rodilí nosiči a ve své domovině, zvláště vysoko v pohoří Kordiller a And, se tak dodnes využívají. V jihoamerických zemích původu jsou zdrojem vlny, mléka a masa,” vysvětluje Václav Mazánek.

Výjimečný tvor

S úctou se hovoří o říši Inků, ale málokdo ví, že mohla vzniknout pouze díky domestikaci lam. Ta započala někdy před sedmi tisíci roky.

“Svou mimořádnou adaptační schopností a výkonností při překonávání velkých výškových rozdílů umožňovala tato zvířata indiánům kmene Inka obchodně spojit svoji říši přes území s různými ekologickými zónami a na obrovské rozloze. Jejich říše sahala od moře až do výšek přes 5000 m n. m. Led nosily z ledovců dolů do údolí, mořskou sůl a kukuřici do hor, brambory z vyšších poloh do údolí.

Přesunovala se až tisícihlavá stáda. Část zvířat nesla náklad. Po půl dni, nebo po celém, byl náklad převázán na jiná zvířata. Touto metodou bylo možné transportovat tuny i do téměř nepřístupných míst. Lamy jsou mimochodníci, takže při stoupání je pohybový aparát méně zatěžován,” připomíná Václav Mazánek málo známé skutečnosti.

Pozor na rostliny

Lamy ve stádech chovaných indiány v bolivijských Andách ve výšce 3800–4400 m n. m. mají hmotnost kolem 70 až 80 kg. Evropská lama krotká je vysoká 110 až 125 centimetrů a její váha se pohybuje kolem 130 kilogramů. Ráda okusuje větvičky stromů a chovatel musí dávat pozor, aby neměla v dosahu nebezpečné rostliny. Na rozdíl od koně si lama příliš nevybírá a pozřením výhonků tisu či kapradi samce se může otrávit. Při pasení se ale spolehlivě vyhne pryskyřníku prudkému, neboť ten je pro ni hořký.

“S některými evropskými druhy rostlin se lama během vývoje nesetkala, proto je jako jedovaté neumí poznat,” domnívá se chovatel.

Učenlivé a nekonfliktní

Lamy snadno rodí a nepotřebují pomoc člověka. Na rozdíl od většiny kopytníků novorozence neolizují a mládě se už půl hodiny po porodu postaví na nohy a pokouší se o první krůčky. Do 12 měsíců i déle se živí matčiným mlékem, ale již od prvých dnů se začíná pást.

Výcvik lam začíná kolem deseti měsíců po narození. Oříškem je první nasazení ohlávky, asi podobně, jak vnímají některá štěňata první upnutí obojku. V obou případech jde o zabavení zvířete a pak už přichází na řadu klidná chůze.

Každý dobrý výkon se odměňuje kouskem mrkve nebo tvrdého chleba a učenlivé lamy velmi rychle pochopí, co po nich člověk chce. K běžnému životu a pro treking se potřebují naučit stát, nechat se ošetřit, lehnout a případně pár kroků couvnout. Pak přichází na řadu návyk na nošení zátěže. Nejvhodnější je zvláštní postroj. Čtyřicetikilová zátěž je nejvíce, co zvíře s rezervou zvládá. Je-li to na lamu příliš, zůstane stát nebo si lehne. Jsou mezi nimi značné individuální rozdíly v síle, povaze i temperamentu.

Výcvik lam krotkých je bezproblémový, s člověkem přirozeně spolupracují. Kdo se obává, že rozzlobená lama člověka poplive, mýlí se. Plivání je spíše vnitrodruhovou záležitostí, a pokud lamy plivou, jde především o vyřizování účtů mezi sebou. Když se člověk dostane mezi ně, pak ho sprška může také zasáhnout.

Vhodné pro terapii

Už deset let lamy krotké pomáhají postiženým lidem. Jsou zvědavé, přátelské a trpělivě se nechají hladit či vodit, proto jsou vhodné ke kontaktu s tělesně a mentálně postiženými lidmi. Němečtí lékaři však přišli i s jejich dalším využitím.

Lamaterapií pomáhají léčit autistické děti. Lama je citlivé zvíře. Nechá se hladit a pomalými pohyby hlavy se přibližuje k obličeji člověka. Tím si získává důvěru postižených dětí. Začínají se zvířetem povídat, a to je jeden z prvků lamaterapie, kterou praktikují lékaři v Žitavě ve spolupráci s místním Tierparkem. Do léčebného programu je zapojen se svými zvířaty také Václav Mazánek.

O praktikované terapii s lamami se pochvalně vyjádřila i známá psychoterapeutka, dok Saskia van deer Lee: “Lama působí jako prostředník mezi terapeutem a klientem. Svým pozorným, člověka respektujícím a zvědavě odtažitým projevem dokáže většinou přesně dodržet individuální hranice klientů. Lze je použít k terapii různých skupin, u dětí pomáhají vytvářet důvěru, přispívají k jejich uklidnění a zlepší se také schopnost koncentrace.”

Co si zvíře žádá:

* Pořízení jedné lamy přijde přibližně na 10 tisíc korun, chovný pár na 40–50 tisíc Kč.

* Hektarová pastvina vyhovuje k celoročnímu pobytu pro osm lam a stačí i pro produkci sena na zimu, jinak je nutné přikrmování dovezenou trávou.

* Lamy bývají zdravé, a tak výdaje na veterináře za povinné očkování se pohybují kolem 500 Kč.

Kde hledat rady:

* Na internetových stránkách www.borudo.cz.

* V zoologických zahradách doma i v německém Tierparku Zittau, který se nalézá 25 km od Liberce (www.tierpark-zittau.de).

* Evropské svazy chovatelů lam a alpak, např. www.lamas-alpakas.de.