Hrádek nad Nisou

 
  zpět

Hrádek nad Nisou

 »
Naše město »

Pohled do historie »

Historie města

 

20. století

Roku 1918 se naprostá většina obyvatel Hrádku hlásila dle jazyka k německé národnosti, úřední řečí byla němčina. Česká škola byla založena až roku 1925 pro rodiny dělníků přicházejících do továren.

 

V tomto roce proběhla také pozemková reforma, která rozdělila Grabštejnské a Frýdlantské panství Clamm-Gallasů. Roku 1930 byl postaven Lidový dům, rozvíjely se čtvrti RD podél Liberecké a Oldřichovské ulice.


Vztahy mezi Čechy a Němci byly až do nástupu fašismu víceméně normální, i po otevřeném vystoupení 10 000 Henleinovců v r. 1938 v Chrastavě poskytly české rodiny azyl  a technickou pomoc německým antifašistům. Právě s jejich pomocí byla zvládnuta v květnu 1938 malá mobilizace a teprve Mnichov ukončil protifašistický odpor na Hrádecku.

V roce 1945 po osvobození Sovětskou armádou byly historicky vyvinuté oboustranné vztahy výrazně zeslabeny. Většina německého obyvatelstva byla odsunuta s 30 kg majetku a byla plynule nahrazována českým obyvatelstvem ne vždy seriózních úmyslů.

V Žitavě, která byla pod ruskou správou, se v roce 1945 přihlásilo 4000 Čechů, kteří založili český národní výbor. Koordinační výbor v Praze vznesl požadavek na připojení Žitavska k Čechám dle Hornolužické listiny (zakládací listina Žitavy byla za války ukradena fašisty ze Strahovského kláštera). Tyto snahy ukončila Varšavská konference r. 1948.

Již v roce 1945 byl uzavřen přímý přechod přes polský cíp, zatímco Hartavský fungoval až do r. 1951 i pro určená vozidla. Vztahy s Polskem byly zřejmě na základě neshod z Londýnského exilu značně zmrazeny. Vztahy s Německem se omezily na železniční propojení.

Od roku 1948 následovala éra budování socialismu spojená s jednostrannou snahou o extenzivní hospodářský rozvoj a ideologické ovládnutí člověka, která vedla k devastaci přírodních i civilizačních hodnot. V roce 1982 vyhořela hrádecká radnice a v ní mnoho cenných archivních materiálů vč. opisu kroniky města z roku 1836, jejíž originál je uschován v Žitavě.

 

Zprůmyslněné stavebnictví a neúcta k dochovaným hodnotám vedly k rozbití urbanistické struktury a panoramatu města panelovými sídlišti Liberecká a Pod tratí, na druhé straně bylo město doplněno chybějící občanskou vybaveností, ačkoli v neodpovídajících formách. Teprve v posledním období se zvýšil zájem o záchranu a obnovu historických fondů. 

 

V roce 1989 dochází k oživení vztahů s Německem a Polskem, v roce 1990 je založen Euroregion Nisa. V listopadu 1993 byl po pěším otevřen i osobní automobilový přechod do Polska s propojením do SRN.

 

 (28 kB)  (16 kB)
 
 
            © 2000-2018 Město Hrádek nad Nisou