Liberecko
– Že se má důl Turów rozšiřovat, není pro české obce u polských hranic žádná
novinka. Mluví se o tom už roky. Jenže polským těžařům končí za čtyři a půl
roku koncese a v dole se nachází tolik hnědého uhlí, že se nestihne do té doby
vytěžit.
"Naše propočty říkají, že hnědé uhlí se tu dá těžit zhruba do roku 2044. A
naším záměrem je vytěžit veškeré dostupné zásoby," uvedl nedávno generální
ředitel PGE Marek Woszczyk.
Minulý týden už proběhla koordinační schůzka polských těžařů se zástupci
Libereckého kraje.
Zatímco těžařům přinese rozšíření dolu zisk, pro obce na české straně a německou
Žitavu jde o vážnou hrozbu. "Rozšířením a hlavně prohloubením dolu může
dojít k tak velkému poklesu spodních vod, že by o vodu mohla přijít celá oblast
Frýdlantska," upozorňuje starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Důl má podle představ
Poláků expandovat k Žitavě a směrem k osadě Uhelná, Václavicím a Vítkovu. Už teď
je přitom Uhelná vzdálená od dolu necelých 300 metrů.
Obavy panují hlavně o spodní vody. Zatím všechny modely potvrzují, že kvůli rozšíření
dolu se spodní vody ztratí. Otázkou je, do jaké míry a co se s tím dá dělat.
"Problém je v tom, že technické řešení existuje, ale je nad naše finanční
možnosti. Tím nemyslím jen možnosti naší společnosti, ale všech obcí na
Frýdlantsku dohromady," říká ředitel Frýdlantské vodárenské společnosti
Petr Olyšar.
Turów
stále hrozbou pro spodní vody
Právě
ta si teď nechala vypracovat detailní studii na posouzení dopadu rozšíření těžby
na zásoby pitné vody a na likvidaci odpadních vod na území Frýdlantska. Podobný
dokument zadala i Severočeská vodárenská společnost, pod kterou patří oblast
Hrádecka a Chrastavska. V nejhorší variantě je možné přivést vodu na
Frýdlantsko z Jizerských hor, z přehradních nádrží Souš nebo Josefův Důl, ale
ani to není ideální řešení.
"Pokud bychom dopravovali vodu na Frýdlantsko z Jizerek, muselo by se zase
najít náhradní opatření pro oblast Jablonecka a Liberecka, které jsou teď z těchto
přehradních nádrží zásobovány," vysvětluje Olyšar.
Podle něj se přitom náklady na vyřešení zásobování pitnou vodou pro Frýdlantsko
v případě rozšíření Turówa pohybují kolem jedné miliardy korun. "To jsou
náklady, které odmítáme platit, nehledě na to, že na to ani nemáme. Tady musí
pomoci stát. I když nejlepší by bylo, kdyby to zaplatil ten, kdo celou věc způsobil,
tedy polská strana, ale tomu příliš nevěřím," dodal.
Pomáhá
také ministerstvo
Že
obavy o zdroje pitné vody nejsou liché, je zřejmé už dnes. Už teď je například
Oldřichovský potok kvůli těžbě po většinu roku suchý. Z hydraulického modelu,
který zpracovala společnost Aquatest vyplývá, že nejvíc ohrožené jsou hladiny
podzemních vod u Uhelné a vodnost na Václavickém potoce. V případě Frýdlantska
pak hrozí ztráta dvou zdrojů podzemní pitné vody od státních hranic k řece Smědé.
Dopady
hnědouhelné těžby
"Zatím jen sbíráme informace o všech možných
dopadech rozšíření těžby na naše území," říká náměstek hejtmana pro životní
prostředí Josef Jadrný. Ten také varuje před zvýšeným hlukem, prašností, ovlivněním
klimatu, pohybem výsypek nebo odtokem znečištěných vod z výsypek do povrchových
vod na Frýdlantsku. "Ministerstvo životního prostředí teď rovněž nechává
zpracovávat velkou studii dopadů, na které se podílí i Česká geologická služba.
Hotová by měla být do konce roku," upřesňuje Jadrný.
Studie by měla říct, jakou nejpravděpodobnější variantu ztráty spodních vod,
ale i dalších negativních vlivů, rozšíření těžby přinese. Až budou známá tato
fakta, plánuje se další jednání s polskou stranou na úrovni ministerstev o
konkrétních krocích a opatřeních. O vývoji budeme nadále informovat.