Klášterní dvůr Žitava, hrobka Bredahl
Hrobka se nachází naproti vchodu do muzea, na západní straně Klášterního dvora, jako druhá od kostela sv. Petra a Pavla. Postavena byla v roce 1718 na obdélném půdorysu 4,3 * 3 m. Jako všechny hrobky se skládá z pohřební kaple, pod kterou se nachází pohřební komora.
Na hrobce, stejně jako na většině ostatních, nás zaujme čelní fasáda z pískovce. Průčelí je členěno podobně jako průčelí tehdejších domů. Vlastně již od renesance byly téměř všechny architektonicky významné stavby budovány podle určitých jednotných pravidel, které mají původ ve starém Řecku. Kompozitní řád je kombinací korintského sloupu s iónskou hlavicí. Tato kombinace byla prvně použita ve starém Římě za vlády císaře Augusta. Od renesance se pak s podobnými stavbami postupně setkáváme po celé západní části Evropy. Vchod do kaple je zaklenut obloukovou klenbou, která je jakoby stlačena vahou stavby nad ní. Nicméně jde samozřejmě o architektonický záměr tvůrce. My dnes popisujeme takovýto tvar jako stlačenou, segmentovou klenbu. Obdélné stylizované pilíře, jakoby zapuštěné do zdiva po stranách hrobky, se nazývají pilastry. Naproti tomu po stranách brány jsou dva sloupy s kruhovým průřezem, které nesou nad nimi vystupující profilovanou římsu.
Ve výklencích po obou stranách kaple stojí dvě postavy. Pravděpodobně jde o Lásku a Závist. Jedna s beránkem a korunou, druhá s hadem a zlým psem. Podle těchto atributů již není těžké uhádnout, která postava je která. Nahoře, na dekorativně pojatém nástavci, nazývaném v takto řádově pojaté architektuře fronton, jsou osazeny dvě postavy sedících andělů. Čelo štítu se nazývá fronton a skoro vždy slouží k další výzdobě, v tomto případě jde zejména o vegetativní vzory, čili stylizované květiny či rostliny.
Běžnou součástí hrobek bývaly nádherně zdobené kované mříže. Mříž této pohřební kaple je členěna obdobně jako vrata té doby, ale zde je vše z kovaných profilů rozvíjejících se ve stylizované květy.
Poloha: Žitava, parcela č. 483/a, klášterní dvůr Františkánského kláštera
Anotace: Hrobka při severní ohradní zdi klášterního dvora v areálu bývalého Františkánského kláštera v Žitavě. Jde o nejstarší dochovanou hrobku v areálu, vznikla roku 1684. Hrobka nese jméno Ch. G. Bredahla. Uvnitř se nachází řada náhrobků ze 17. - 19. století.
Popis: Hrobka stojí na obdélném půdorysu, delší stranou obrácena do dnešního klášterního dvora. Dnes je zastavěna do jednotné severní fronty klášterního dvora. Zadní strana hrobky je vyšší, předpokládaná pultová střecha skloněná od zadní části dopředu není dochována. Čelní fasáda hrobky je členěna čtyřmi pilastry do tří os. Dva pilastry jsou umístěny na nárožích, či dnes při okrajích hrobky, druhé dva se nachází kolem prostřední osy, kde tvoří zároveň boky vstupního portálu. Jednoduchá korunní římsa je v půdorysu rozčleněna kopírováním hlavic pilastrů. Celá vrchní část zdiva střední osy je nesena stlačeným obloukem vstupního portálu, který se klene od levého středního pilastru k pravému. Klenák zdoben akantovým listem. Hlavice pilastrů zdobeny v jónském řádu. Střed hlavic pilastrů je navíc zdoben u obou vnějších pilastrů škeblí, vnitřní, portálové pilastry zdobí hlavy andělů vprostřed hlavice. Mezi pilastry se nachází naležato umístěné kartuše s nápisy – vlevo: "Christo moritur", vpravo pak "Christo vivens" - "Pod kartušemi, při úrovni terénu se nachází dvě jakoby sklepní okna, které tvoří výdechy z podzemních komor. Hrobka v přední části končí korunní římsou. Kovaná brána je současná kovářsko – zámečnická práce.
Hrobka je vystavěna na obdélném půdorysu 680 cm (šířka průčelí) * 440 cm (hloubka). Výška hlavního portálu je 270 cm. Výška od paty portálu po korunní římsu je 380 cm, výška paty portálu nad terénem je asi 30 cm.
Vnitřek hrobky:
Levý bok: druhotně je zde umístěn bohatě zdobený barokní asymetrický dvoj náhrobek obchodníka Friedricha Lange + 1796, který si náhrobek pro své účely opatřil a druhotně opatřil obchodní značkou a iniciálami. Nápisová pole zůstala bez nápi
Dějiny: Nejstarší dochovanou hrobku v klášterním dvoře v Žitavě nechal postavit v roce 1684 soukeník Christian Böttiger (1626-1685). Böttiger pocházel z Mittweidy, byl obchodníkem, radou a správcem (Kirchenvorsteher) kostela sv. Jana. Roku 1707 hrobku vlastnil Dr
Slohy: baroko
Materiály: pískovec; zdivo
Význam: regionální
Archeologické stopy: ne
Existující: ano
Přístupný: ano
Torzální: ne
Zaniklý: ne
Ohroženo: ne
Obnoveno: ne
Jedná se o kopii: ne
Zdroj: památkový katalog NPÚ
Katalogové číslo: 1999997560