Na severu země České, uprostřed vidlice, utvořené dvěma výběžky, sahajícími až do Saska, leží přívětivé pohraniční městečko Hrádek n. Nisou. Na jihu a jihovýchodě jest obklopeno hustě zalesněnými výšinami Ještědskými a Lužickými horami. Na sever a severozápad otevřená krajina tvoří hranici mezi Československem a Německem, respektive Saskem. Krásné květinové město Žitava v Sasku je nejbližším sousedním městem Hrádku, vzdáleného asi půl hodiny od československých hranic. Tato dvě města jsou po staletí dějinně a hospodářsky spojena, neboť tvořila významný dopravní uzel z německých zemí na jih.
Dějiny města Hrádku jsou až do 12. století ponořeny v temnoty. Z předhistorické doby jsou zde určité známky, které dovolují nahlédnouti do poměrů osídlení. Nejlepším důkazem je nález kostry v Hlavní třídě (r. 1929), o které praehistorikové tvrdí, že náležela člověku, který žil v mladší době kamenné, tudíž v době, která sahá až k roku 2000 př. Kristem. Tyto lidské stopy v údolí Nisy se připisují Indogermánům. Následovala doba bronzová (2000 až 800 př. Krist.), a pak doba železná (800 až 500 př. Kr.), kdy žili Ilyrové. Tento indogermánský kmen vyvinul tehdy v Horní a Dolní Lužici, ve Slezsku, Sasku, Čechách a na Moravě jednotnou kulturu vysokého stupně. Zdá se, že zbytek z této doby se zachoval ve jménu "Neisse" (Nisa). Toto slovo není ani z němčiny, ani ze slovanských jazyků, lze je ale nalézti na poloostrově balkánském, pozdějším to sídle Ilyrů, kde znamená "řeka" nebo "voda".
Během 5. století byli Ilyrové vytlačeni ze svých sídel Germány a keltickými Boji. Téměř po 1000 let byli Germáni pevně usazeni ve východním Německu, odkud pak zaplavili sudetské země v době stěhování národů 400-600. Do opuštěných krajů přistěhovali se pak Slované. Dle úsudku Šimákových a profesora Gieracha nebyli obyvatelé nynějšího údolí Nisy Čechové, nýbrž Sorbové. To byly slovanské kmeny, které se přistěhovaly z východu do severních krajů českých a do Saska. Dobu přistěhování však nelze přesně určiti. Názvy Grottau (německý název Hrádku), "Dánis" a "Ketten" - Chotyně, jsou pravděpodobně původu sorbského. Zejména Hrádek lze vyvoditi, že zde stál hrad, do něhož chvátali obyvatelé okolí v čas nebezpečí. Jelikož se toto jméno v jižní Lužici jinak nevyskytuje, zdá se, že tento hrad měl v tamním kraji velký význam a že byl asi jakousi kmenovou tvrzí.