A také z dokumentace EIA, kterou polská strana vypracovala pro žádost o prodloužení těžby až do roku 2044.
Poláci přitom dosud české obavy ze ztráty vody ve studních u obyvatel žijících v pohraničí odmítali s tím, že úbytek vody je důsledkem sucha a klimatické změny, a nikoliv těžby v dole.
"Je to součet důsledků obojího," tvrdí ale Josef V. Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Podle něj je ze získaných dat a dokumentů evidentní, že voda z českého území vlivem polské těžby odtékala a v budoucnu bude odtékat ještě více.
"Protože místo drenáže dolu se přiblíží území ČR, a navíc se oproti dnešnímu stavu prohloubí. To není možné provést, aniž by byla odvedena další voda," upozornil Datel.
Ten očekává, že v důsledku těžby klesne v takzvaném kvartérním kolektoru, z něhož se získává voda do studní, hladina vody až o pět metrů. "Takový pokles by znamenal úplnou ztrátu pitné vody ve většině současných studní (v okolí Uhelné, Václavic a Hrádku nad Nisou, pozn. red.) a zásadně by omezil využití vodojemu v Uhelné," upozornil Datel.
Téma ztráty podzemní i pitné vody už začalo rezonovat také v sousedním Německu, kde ekologické organizace vyzvaly Polsko k řešení problému na evropské úrovni. Ve středu a ve čtvrtek by se měl těžbou v Turówě zabývat také výbor pro životní prostředí v Poslanecké sněmovně.
Hnědé uhlí v Turówě blízko českých hranic těží polská státní společnost PGE. Původní licence na těžbu jí vypršela letos v dubnu a PGE usilovala o získání nové do roku 2044. Její vydání ale zkomplikovalo projednávání mezinárodní dokumentace EIA a připomínky z české i německé strany. Polské orgány proto – podle české strany nelegálně – bez mezinárodního projednání prodloužily PGE původní licenci o šest let. Od 1. května se tak v Turówě dále těží.