Podle Petra Majera ze Státní veterinární správy (SVS) požádali myslivci v období mezi 16. listopadem a koncem uplynulého roku o takzvané zástřelné za celkem 573 ulovených divokých prasat. "Zároveň bylo zažádáno o zvýšené nálezné za nález 26 uhynulých či sražených prasat divokých. SVS žádosti průběžně vyřizuje a žadatelům proplácí," uvedl Majer.
Za nalezení uhynulého prasete dostávají myslivci tři tisíce korun, za zastřelení dva tisíce. K vyplacení odměny je ale nutné, aby nimrodi zvířeti odebrali krev a vzorek svaloviny a odevzdali je na veterinární správu.
Intenzivní odlov je povolený na území ležícím v pásmu mezi státní hranicí s Německem a silnicí I/13, procházející od Nového Boru přes Jablonné v Podještědí a Chrastavu až do Liberce.
šechny honitby v tomto pásmu se musí na snižování populace divokých prasat podílet. Stát mimořádná opatření zavedl poté, co se ohniska nebezpečného a nakažlivého onemocnění objevila v sousedním Polsku a také na německé straně nedaleko českých hranic. Nebezpečí zavlečení nákazy do Česka je přitom velké, neboť četné množství migračních tras divočáků vede z Polska přes Frýdlantský výběžek, který je tak v zavlečení nemoci nejohroženější oblastí.
"Bylo zjištěno, že migrační trasy směřují přes hranici zhruba v oblasti Dětřichova, Višňové, Habartic a dále u Jindřichovic pod Smrkem až k Novém Městu pod Smrkem. To je oblast, která sousedí s Polskem. Pokud jde o riziko zavlečení nákazy z Německa, tak ohrožená je oblast Hrádku nad Nisou," řekl už dříve Roman Šebesta, šéf liberecké krajské veterinární správy.
Zastavení šíření nemoci je podle něj složité, neboť u nakažených divokých prasat nemá africký mor žádné evidentní vnější projevy. "Dochází pouze k úhynu prasat, ale ta jsou samozřejmě infekční pro ostatní jedince," uvedl Šebesta.
Upozornil také, že pokud by se nákaza na území kraje vyskytla, neznamenalo by to jen likvidaci populace divokých prasat, ale v daném ohnisku by se musela likvidovat i prasata domácí.