Využívání luk bylo nejprve velice extenzivní, proto na nich rostly často zmlazené stromy nebo keře. Teprve ve středověku začaly být louky obhospodařovány pravidelně, takže z mnohých ploch vymizely dřeviny a začaly se na nich prosazovat ty druhy bylin a trav, které snášejí pravidelné kosení nebo spásání a sešlapávání zvířaty.
Teprve na počátku 19. století začalo docházet k rozdělení ploch na louky a pastviny, i když samozřejmě i dnes se někdy na konkrétní ploše vystřídá sečení za pastvu nebo naopak. Vyvíjí se i složení rostlinných společenstev, kdy některé druhy jsou lépe adaptovány na pastvu a jiné na kosení.
Během 20 století, především v jeho druhé polovině, začala prudce narůstat intenzifikace lučního hospodaření. Louky začaly být odvodňovány melioracemi, hnojeny a koseny i 3x ročně. Došlo tak kromě intenzifikace i k ochuzení jejich diverzity. Proto se dnes na vybraných lokalitách naopak omezuje intenzita hospodaření s využitím dotací jako finanční kompenzace, aby byla zachová či obnovena biodiverzita lučních společenstev.