„Naši lípu, respektive dvě lípy, mezi kterými stojí Wohlmannův kříž, můžou lidé podpořit do pondělí 30. září,“ zmiňuje Matouš Kirschner, který vlastní nedaleký Wohlmannův statek a lípy do ankety přihlásil. „Kříž s lipami se tyčí podél úvozové cesty, která se táhne z bývalého Wohlmannova gruntu ve Václavicích až do polí. Kdysi vedla až do Bílého Kostela, teď ale končí právě u Wohlmannových lip s křížem,“ dodává majitel kulturní památky.
Letos hlasování o nejkrásnější strom Česka ale nekončí tak, jak bývalo dříve zvykem. Z finalistů se do tzv. superfinále dostane pět stromů s nejvyšším počtem hlasů. „V posledním týdnu hlasování, tedy od 30. září do 6. října dostanou znovu šanci ti, kteří už jednou pro naši lípu hlasovali. Proto je pro nás tak důležité, aby o anketě vědělo co nejvíce lidí,“ vysvětluje Matouš Kirschner. „V tomto týdnu budou průběžné počty hlasů skryté a bude možné hlasovat znovu pouze pro pět stromů. Ti co už hlasovali ve finále, budou moct poslat svůj hlas ještě jednou.“ Celkové výsledky ankety Strom roku 2024 Nadace Partnerství oznámí na Slavnostním vyhlášení 22. října.
A čím jsou lípy zajímavé?
Lípy byly vysázené po bocích kříže v roce 1871. Nenadchnou stářím ani výškou, ale o to zajímavějším příběhem. Spolu s laxností okolních obyvatel podlehly tisíce a tisíce křížů, božích muk, kapliček a s nimi i doprovodné dřeviny předčasné zkáze.
Wohlmannovy lípy s křížem měli být fyzicky odstraněné a vymazané z paměti krajiny i lidí. Došlo k tomu počátkem sedmdesátých let minulého století, po stém výročí od vysazení. Lípy se tedy pokácely a kříž rozvalil. Proč tak cílený a invazivní přístup k tomuto sakrálnímu prostoru? Zemědělská krajina s rozoranými mezemi z padesátých let čelila dalšímu zatížení, a to chemickým postřikům a hnojivům. A ty se nejsnáze aplikovaly pomocí letadel - Čmeláků, které musela mít vzletovou a přistávací dráhu. Právě na Wohlmannovy lípy byla dráha z nedaleké Chrastavy nasměrována, tedy musely ustoupit socialistickému stylu hospodaření.
Místo se ale úplně zničit nepodařilo. Vitální pařezy obrazily tzv. vlky a nenechaly si své místo pod sluncem vzít. Tělo bylo zlomeno, avšak kořeny byly pevné a odhodlané žít i přes smrtonosnou zkázu pil i totalit. Vlky lip se těšily dobrému zdraví, rostly a tak sobě daly jedinečný specifický mnohokmenný habitus. Levá lípa má dnes 11 kmenů a obvod v nejužším místě (20 cm nad zemí) 384 cm. Pravá lípa má 23 kmenů a odvod 462 cm. Výška lip je cca 16,5 m.
V současnosti jsou lípy s křížem často navštěvovány výletníky, lovci kešek, i těmi, kteří se chtějí setkat se sebou samým či Bohem. Je samozřejmým místem zastavení potomků rodu Wohlmannů. Sucha v posledních letech však párkrát způsobila uvadnutí lip i předčasné opadání listů. V těchto obdobích se proto lípy zalévají z kubíkové nádrže.
Video: https://drive.google.com/file/d/1Re2p3eqbymQeWYpIhta9pMJSgAtxI9C9/view
odkaz na hlasování v anketě: https://www.stromroku.cz/finaliste/aktualni/Lipy-u-Wohlmannova-krize
