U Hrádku nedaleko osady Václavice je druhý největší větrný park v České republice, který v roce 2017 dokončila společnost JRD Group. Osmdesátimetrové elektrárny s instalovaným výkonem přes 26 megawattů (MW) dodávají ročně do sítě zhruba 60 GWh elektřiny. Podle oznámení záměru by k nim mělo přibýt šest dalších elektráren o výšce gondoly 80 až 90 metrů a s průměrem rotoru až 110 metrů, každá s výkonem dva až 2,2 MW, dohromady až 13,2 MW.
Územní plán města Hrádek nad Nisou takový projekt neumožňuje. „V případě, že by se měl větrný park rozšířit, je dle stávající legislativy nutné schválit změnu územního plánu,“ potvrdil starosta Pavel Farský s tím, že se zastupitelé města svým hlasováním přihlásili k požadavku na vypracování posudku EIA. „Zastupitelé a potažmo vedení města požaduje podrobné posouzení záměru z hlediska vlivu hluku na potencionálně dotčenou zástavbu, pak také z hlediska vlivu míhání světla a celkového dopadu na kvalitu života obyvatel části Václavic.“
Už dnes obyvatelé Václavic pociťují negativní dopady vybudovaných větrných elektráren. Podle Sousedského spolku Uhelná negativní dopad provozu VTE není sám o sobě kritický, kumulace všech negativ je ale zatěžující jednak pro životní prostředí, tak i pro psychické zdraví obyvatel Václavic a Uhelné. Zároveň považuje za nezbytné posoudit záměr i v kontextu dalších průmyslových provozů, které se v okolí obce nacházejí. Spolku také vadí, že nové věže nebudou umístěné uvnitř větrného parku, což má zvětšit jeho plochu, a že téměř většina z nich se má přiblížit k obci.
Ze závěru zjišťovacího řízení MŽP vyplynulo, že úřad přihlížel zejména k charakteru záměru a jeho umístění. Rozšíření větrného parku může mít podle zprávy vliv na krajinný ráz, a to z důvodu umístění a výšky VTE. Může dojít k navýšení hladiny akustického tlaku, míhání stínů nebo stroboskopickému efektu. Posouzení dopadů hluku a stroboskopického efektu na zdraví obyvatel žádají i polské obce. Záměr dále může mít vliv na populace řady zvláště chráněných druhů ptáků. Mezi nimi na čápa černého, krahujce obecného, jestřába obecného, luňáka červeného, motáka pochopa nebo motáka pilicha. Výstavba může mít vliv i na populaci netopýrů, jako na netopýra černého, netopýra večerního, netopýra hvízdavého, netopýra velkého nebo na netopýra vodního.
