„Škody po povodni z roku 2010 jsou opravené, úpravu prodělala i koryta řek, na zásadní opatření ale obce stále čekají,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta s tím, že například v Německu už protipovodňová opatření mají. „V Německu se povedly udělat liniové stavby podél řeky Nisy, které chrání některá sídla, která byla v roce 2010 významně zaplavená. Třeba v Ostritz St. Marienthal je chráněn novým systémem hrází a ty u nás nemáme,“ dodal hejtman.
V přípravách projektů je podle Martina Půty velmi důležitá aktivní role státu a správce toků. „Liniové stavby nemůže stát přehodit na jednotlivé obce velikosti Chotyně nebo Bílého Kostela, nikdy se nemůžou postavit bez toho, že v nich bude aktivní stát a správci toků jako ti, kdo projekty připravují a taky do nich investují," uvedl. Jen vybudování suchého poldru u Machnína, který by mohl v největší uvažované variantě zadržet až tři miliony metrů krychlových vody, přijde podle odhadů na 1,5 miliardy korun.
Velkým problémem v obcích a městech, včetně Hrádku nad Nisou, jsou zarostlá a zanesená koryta potoků a řek. „Je to trochu souboj mezi tím, jestli větší veřejný zájem je ochrana životů a majetků nebo ochrana zvláště chráněných živočichů," řekl hejtman. Snahy o odtěžení nánosů podle něj často narážejí na nesouhlas orgánů ochrany životního prostředí. „Nevím, jestli to je úplně rozumné, dokud nemáme liniové stavby, které obce ochrání, tak jedinou možností je se o koryta starat, aby tam bylo co nejmíň překážek,“ dodal martin Půta.
Že jsou nánosy v korytě problém, potvrdil i místostarosta Hrádku nad Nisou Jaromír Mottl: „Ukázalo se to loni v září, kdy se Lužická Nisa vylila v místech, kde to nikdo nečekal.“ Ani po 15 letech od ničivých povodní v roce 2010 by podle něj město v případě podobně extrémních srážek nebylo dostatečně chráněno. „Přestože byly po roce 2010 provedeny úpravy koryta Lužické Nisy od Donína až ke Kristýně, dnes už jsou břehy i dno částečně zanesené a zarostlé. Údržba je minimální, případně jen na vyžádání města.“
K nejohroženějším lokalitám patří okolí Dolní Suché, oblast u vnitřního okruhu města nebo rodinný dům u bývalého mlýna. Loni na podzim překvapivě nateklo do zahrad v Loučné v okolí Hartavské ulice. Problémem ale není pouze Lužická Nisa, ale také menší toky – Václavický, Donínský a Oldřichovský potok, na které se od povodní nesáhlo. „Václavický potok přitom v roce 2010 zatopil velkou část Václavic,“ upozorňuje Jaromír Mottl s tím, že lokální extrémy, jako loňské zářijové povodně v Hrádku nebo nedávný přívalový déšť v Kryštofově Údolí ukazují, že podobné situace mohou přijít kdykoliv. Údržbu velkých toků má podle místostarosty na starosti Povodí Labe, ale aktivita je podle něj malá: „Od jarní kontroly toků v Hrádku nad Nisou se moc neposunulo,“ dodal ke stavu vodních toků.
Liberecký kraj postihuje velká voda opakovaně, problémy působí také v oblasti Frýdlantska na Smědé a Řasnici, na Jeřici v Chrastavě nebo na Jizeře v Železném Brodě, Semilech a Turnově. Blesková povodeň v srpnu 2010 byla ale nejničivější, voda tehdy zaplavila více než polovinu území Libereckého kraje a na 2000 lidí vyhnala z jejich domovů. Zůstaly po ní škody za více než osm miliard korun. Povodně se vrátily i v dalších letech, nebyly ale tak ničivé.
