Nahradil kontroverzní osobnost české policie, Vladislava Husáka, který byl odvolán z funkce kvůli účasti na nelegálním večírku v teplickém hotelu.
Naskočil jste do rozjetého vlaku. Jaké největší úkoly vás čekají? Překvapilo vás něco?
Já jsem více než sedm let působil jako první náměstek ředitele, takže jsem do problematiky vedení kraje byl zasvěcen už průběžně. Byl jsem u vzniku všech největších úkolů.
Kterých konkrétně?
V prvé řadě se jedná o dokončení útvaru hipologie, kde momentálně řešíme personální obsazení a provozní záležitosti. Vznikne na Frýdlantsku, kde budeme mít ustájené čtyři policejní koně. Dalším projektem je zřízení dálničního oddělení silničního dohledu v oblasti Vesecka u Turnova, kde se bude stavět budova určená integrovaným záchranným složkám. Přestože máme jen krátký kus dálnice, situace u nás je dost složitá vzhledem k tahům směrem na Prahu, Hradec Králové nebo hraniční přechody.
Takže něco jako Kobra 11?
Něco takového. Jen doufám, že nebudou tak divocí (smích). Pro nás je to posunutí o další level. Přibudou díky tomu hlídky dopravní policie.
A poslední projekt?
Ten se týká dokončení projektu společné služebny v Hrádku nad Nisou, kde by sloužili také policisté z Německa i Polska.
Plánujete radikální změny? Můžete je vlastně provést?
Můžu. Ale tým je tady dobře vyladěný. Každý ví, co má dělat. Ti, co jsou ve vrcholném vedení kraje, jsou dlouho sloužící policisté, kteří svoji problematiku zvládají. V nejbližší době tedy žádné radikální změny neplánuji.
Zdědil jste ale i problémy. Tím největším je zřejmě personální stav, kdy v Libereckém kraji stále chybí desítky policistů. Jak chcete tuto situaci řešit?
Bohužel musím říct, že Liberecký kraj patří mezi kraje, které mají dlouhodobě neobsazená místa. Je to dáno samozřejmě různými demografickými vlivy. Dosud tady fungovala řada jiných pracovních příležitostí, svoje provozy tady mají zahraniční firmy, je tady možnost jezdit vydělávat do ciziny a podobně. Pro nás je to jeden z velkých úkolů, který trvá už několik let a věnoval se tomu i můj předchůdce.
Je velký problém získat dostatek kvalitních uchazečů. Musím zdůraznit kvalitních, protože naše výběrové řízení má hodně zákonitostí, které zabraňují, aby se do řad policie dostali lidé, kteří tam nemají co dělat. Pokud bych to bagatelizoval, tak více než polovina uchazečů tím výběrem neprojde, přičemž hlavním úskalím jsou psychologické testy. Naštěstí mohou nábory nových policistů probíhat i v současnosti, přestože nám je trochu komplikují protiepidemická opatření.
Když už jsme u toho, jak moc práci policie ovlivnila pandemie?
Co se týče pandemie, tak bych to vzal ve dvou rovinách. Za prvé musíme zajišťovat všechny úkoly, jako by pandemie nebyla. Druhá věc jsou opatření, která nám na jednu stranu práci stěžují, protože není pro policisty jednoduché sloužit mnoho hodin v tyveku (ochranné oblečení, poz. red.). A další věc je samozřejmě kontrola dodržování pravidel vydaných vládou. Tady bych rád zdůraznil, že my jsme orgán, který je kontroluje, ale neřeší. Správním orgánem jsou pověřené obce. V praxi to znamená, že my porušení zadokumentujeme a pak, lidově řečeno, jen nahlásíme.
V této souvislosti bych se zeptala na případ liberecké restaurace Bílý Mlýn, kdy podle očitých svědků policie jen restauraci obcházela, ale nevešla dovnitř a nikoho nezkontrolovala. To je tedy správný postup, i když bylo zřejmé, že uvnitř jsou lidé?
Kontroly vládních opatření se provádí namátkově. Pokud jde o restaurace, tak se dopouštějí přestupkového jednání tím, že jsou otevřené a obsluhují hosty a máme tady i hotely a další ubytovací zařízení. V tomto případě se spojíme s personálem, zkontrolujeme návštěvníky, zda jsou ubytovaní, tak jak mají být. To se týká samozřejmě těch diskutabilních služebních cest. Nicméně my jsme ti, kteří dbají na dodržování zákona, a tak bychom jej měli sami dodržovat a v případě Bílého Mlýna se jednalo o přestupkové jednání, ne o trestný čin.
Co to v praxi znamená?
Pokud je objekt zavřený, na výzvy nikdo neotevírá, tak poslat tam zásahovku, aby vykopla dveře, je trošičku přes čáru. I když tušíme, že tam někdo je, a i když nám to někdo řekne, tak našim úkolem je ten přestupek zadokumentovat a zaslat příslušnému orgánu k vyřízení, a to se v případě Bílého Mlýna stalo. Policisté na místě zadokumenovali vozidla, která byla u restaurace a samozřejmě, že jsme nahlásili jako přestupce i majitele restaurace. Toto se děje v každém takovém případě. K okamžitému vstupu přistupujeme, když máme podezření, že se na místě děje závažný trestný čin, je tam pachatel závažného trestného činu nebo jde o ohrožování života. Tam je to bez diskuse. Nicméně v případě Bílého Mlýnu se o tyto tři případy nejednalo.
Takže podle vás proběhl zásah v Bílém Mlýně adekvátně?
Ano, zcela v intencích práva. Pokud bychom i v těchto případech zasahovali, mohlo by dojít k tomu, že by pro jakési vágní podezření vtrhlo k vám domů komando. Pak by se sice omluvili, ale ze strany policie by to bylo porušení zákona.
Jak to tedy bylo v hotelu v Harrachově, kde bylo ubytováno kolem sedmdesáti lidí?
Tam bylo otevřeno. Takže tam mohli policisté vstoupit a hosty zkontrolovat a samozřejmě, že i tuto věc řeší příslušný správní orgán, kterému jsme věc postoupili.
V Praze policie údajně vyráží dveře restaurací a hospod beranidlem?
To se může jednat o jednu z těch tří možností, které jsem jmenoval, jako je například páchání závažného trestného činu. Pro posouzení tohoto jednání je potřeba vzít celý kontext.
Jste u policie třicet let. Ve své kariéře jste vystřídal několik funkcí. Nechybí vám terén?
V terénu jsem byl nejraději. Nejlíp jsem se cítil na úseku drog a násilných trestných činů. Když mi nabídli funkci, tak jsem hodně dlouho přemýšlel. K policii jsem nastoupil v roce 1992 jako instruktor tělesné přípravy. Později jsem nastoupil na kriminální službu a tam jsem zůstal až do 5. února tohoto roku. Jen jsem vystřídal několik funkcí od velitele až po prvního náměstka pro službu kriminální policie a vyšetřování, kde jsem působil do začátku letošního února.
Jak se za těch třicet let práce policie proměnila?
V prvé řadě došlo k několikeré kodifikaci trestního zákoníku. Těch změn za těch třicet let bylo, co se týče legislativy, strašně moc. Další věc je, že se objevily nové typy trestných činů, které tehdy zákonodárci ani nemohli předpokládat. Změnily se také metody páchání trestné činnosti, protože přibyl kyberprostor. Začaly se páchat trestné činy prostřednictvím internetu, jako jsou různé podvody na e-shopech, vydírání firem i osob, sexuální nátlak a podobně. Pak je to například hate crime týkající se rasové a menšinové diskriminace. Na internet se přesunula velká část kriminality. A je to logické. Dnešní děti už vyrůstají s mobilem v ruce. Je pak jednodušší spáchat zločin, když sedíte u počítače, než jít přepadnout benzinku.
Získat k policii IT odborníky asi není jednoduché. Nemůžete jim zaplatit tolik, kolik soukromé firmy...
To nemůžeme. Policie se řídí vládními nařízeními a tabulkami, nemůžeme specialistům platit více než jiným policistům. Často se stává, že po pár letech odcházejí, protože je přeplatí. My jsme teď měli štěstí, že se nám podařilo získat z Technické univerzity studenta, který se velice dobře chytil. Nicméně ta finanční stránka je pro řadu lidí hodně určující. Ti, co u nás zůstanou, musí být velcí srdcaři.
Do své funkce jste nastoupil náhle. Vás předchůdce odešel za velké mediální pozornosti. Jak jeho odchod vnímáte?
Nemám k tomu moc co dodat. Přebírám po něm ředitelství ve velmi dobré kondici a ve velmi dobrém stavu. Za těch sedm let tady bývalý pan ředitel odvedl dobrou práci, je to člověk, který prošel spoustou špičkových funkcí, má velké zkušenosti a umí vést lidi. Co se týče jeho profesionálních kvalit, tak jsou na špičkové úrovni. Do jeho soukromých aktivit jsem nikdy neviděl.
Nebojíte se, že mohl svým jednáním poškodit pověst policie? Nebyl to jeho první škraloup.
Míru poškození policie nejsem schopen precizovat. Na to asi nebudu moci odpovědět.