Sklonoměr je jednoduchá krabička velikosti mobilního telefonu s baterií, která vydrží až čtyři roky. Na dálku zajišťuje přenos naměřených údajů. Technici je montují co nejblíž základům budov. „Je to jednoduché zařízení, které měří rozdíly od vodorovné roviny nebo několika rovin, a na základě toho budeme vědět, jak se ta stavba chová. Protože těch objektů máme víc, tak budeme vidět, jak se vlastně chovají v dlouhodobém hledisku a jestli tam je nějaký trend, který by signalizoval možné ovlivnění těžbou,“ říká Petr Karlín z firmy GeoTec-GS. „Hrádecko není jediné, kde sklonoměry měří otřesy a následný pohyb budov,“ popisuje Pavel Havlíček z firmy Inset, s. r. o. „Ve velkém sledujeme například ražbu metra „D“ v Praze. Sledujeme samotný tunel i ty objekty nad ním. Podle projektu v tom nejtenčím místě tunel vede sedm metrů pod základy domu. Což už není tolik, když nad ním je mnohapatrový panelový dům.“
Projekt by měl ukázat, jak těžba v dole ovlivňuje statiku budov. „Kromě toho, že důl může mít vliv na spodní vody, tak může mít vliv ale i na budovy. Pokud se to prokáže, je možné případně řešit s těžařem náhradu škod,“ uvádí náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště. Sklonoměry jsou zatím v 18 obecních a soukromých budovách, zájemci ale mají možnost se ještě připojit, stačí kontaktovat Liberecký kraj. „Máme smlouvu se zhotovitelem a je ještě možné dalších deset staveb sklonoměry osadit,“ dodal náměstek.
Monitorovací zařízení bude mít ve svém domě Iva Červená z Václavic. „Liberecký kraj nás obeslal dopisem. V první vlně se přihlásili asi jen čtyři lidé. A mělo to svůj důvod, nelíbilo se nám, že bychom museli mít na tento přístroj věcné břemeno. S Libereckým krajem jsme proto ještě jednali. A když došlo k dohodě, že se věcná břemena zruší, do projektu se přihlásilo daleko více majitelů domů.“ Důvodem, proč se Iva Červená do projektu přihlásila je, že má na domě praskliny. „Praskliny se na domě objevily po povodních v roce 2010. Neumím posoudit, jestli se to stalo v souvislosti s vodou anebo s těžbou v dole Turów. Na to by měla odpovědět data z monitorovacího zařízení. Říkala jsem si, že člověka to nic nestojí, jenom to, že bude mít na domě krabičku, tak proč ne,“ dodává Iva Červená.
Důl Turów poblíž česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Polská strana už vybudovala podzemní bariéru, která by měla bránit odtoku vody, před prachem a hlukem z dolu chrání lidi na české straně zemní val. Monitoring budov bude Liberecký kraj financovat z Fondu Turów, který vznikl na základě česko-polské dohody o řešení dopadů těžby. V kompenzacích škod vyplatily proto v únoru 2022 České republice Polsko a firma PGE zhruba 1,14 miliardy korun. Z toho 887 milionů korun šlo na transparentní účet Fondu Turów, který spravuje Liberecký kraj.