Tím se odlišují od savan, které jsou v tropických nebo subtropických oblastech, je na nich přirozený řídký porost stromů a je v nich zřetelné střídání období sucha a dešťů. Stepi se vyznačují horkými léty a chladnými zimami. Půdy zde jsou velmi úrodné a v dnešní době tvoří takzvané světové obilnice, klíčové pro obživu celé lidské populace. Stepi se vyskytují ve východní Evropě, Asii a Americe, kde se jim říká v Severní částí prérie a v Jižní pampy.
Na stepní bylinná společenstva jsou vázáni také různí typičtí živočichové. Z obratlovců využívajících dostatek rostlin jsou to kopytníci a drobní hlodavci. Ti slouží za potravu šelmách a dravým ptákům. V jihoamerických pampách žijí také jedni z největších nelétavých ptáků světa podobní pštrosům- nandu stepní a nandu pampový.
Všichni tito obyvatelé stepí se přizpůsobili nedostatku povrchové vody i velkým rozdílům mezi létem a zimou. Totéž však museli udělat i lidé. Původní národy těchto oblastí byli příslušníky kočovných kmenů, kteří se živili pastevectvím. Usedlé zemědělské hospodaření, které velkou část těchto největších lučních ekosystémů planety přeměnilo v ornou půdu, se rozšířilo až v 19. století a největší rozmach zažilo až v následujícím století dvacátém.
I v České republice máme několik malých fragmentů stepí, přičemž většina významnějších ploch je zákonem chráněna. Nejvýznamnější a největší z nich je Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step v Jihomoravském kraji.