Letošní volby do Zastupitelstva města nepřinesly žádnou změnu. Vedení města tak bude i nadále pokračovat ve stejném složení, jako dosud. Josef Horinka v pozici starosty, Pavel Farský jako místostarosta, stejní zůstanou i členové rady, a to Hedvika Zimmermannová, Petr Dlouhý, Tomáš Prokop, Jaromír Mottl a Jaroslav Poláček. Jaké úkoly a výzvy staronové vedení města čekají nám nastínil Josef Horinka.
Pane starosto, dalším orgánem města jsou komise a výbory. Tam nějaké změny proběhnou, jaké?
Proběhnou změny především ve výborech, kdy předsedou výboru může být pouze zastupitel. Předsedou finančního výboru byl doteď pan Holata, který v práci zastupitele nepokračuje, novým předsedou tak navrhujeme p. Jaromíra Mottla. Trošku paradoxní situace vznikla u kontrolního výboru, který ze zákona musíme zvolit. Kontrolní výbor se z principu skládá z členů opozice, ale tím, že my nemáme opozici, budeme de facto kontrolovat sami sebe. Za předsedu navrhujeme Davida Gottsteina, a protože další členové výboru už zastupiteli být nemusí, s největší pravděpodobností zůstanou ti, kteří byli doposud.
Komise zůstávají stejné, tam podmínka zastupitele není, takže ti, kdo v nich teď zasedají bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zastupiteli, vyjádřili ochotu pokračovat. Jde například o Dopravní komisi, komisi Životního prostředí, Komisi pro záležitosti občanů, Sociální a bytovou komisi nebo Komisi pro městskou památkovou zónu. Komise jsou poradním orgánem města, dávají doporučení či stanoviska do Rady města.
To jsou tedy organizační záležitosti, a teď pojďme k tomu, jaké úkoly před vámi stojí v dalším období?
Před námi stojí celá řada velkých úkolů, kdy nechci říkat, že doteď jsme dělali jen malé věci, ale řekněme, že jsme se pohybovali ve větších investicích do 50 milionů korun (např. Schubertova vila, nová knihovna, apod.), a teď před námi stojí stavba domu pro seniory s alzheimer centrem za 250 milionů a intenzivně se pracuje na Benaru, kde by měla vzniknout řada zajímavých staveb za další desítky až stovky milionů korun. Pokračovat budeme i v těch „menších“ investicích, máme podané projekty na rekonstrukce nebo rozšíření školek, máme připravené projekty na základní školy, u kterých se doteď řešily především energetické úspory, tedy výměna oken, zateplení, nové fasády a díky tomu jsou zvenku budovy opravené. Teď přišel čas na vnitřní prostory, jako jsou chodby a učebny. Tato témata se budou řešit v dotačním titulu IROP, což jsme věděli a celé čtyři roky proto připravovali projekty, teď tedy už můžeme žádat a do obnovy se postupně pustit. Nebudou to ale jen rekonstrukce, připravujeme také výstavbu nové budovy školky v Legionářské ulici, u které zatím není rozhodnuto, zda to bude klasická školka nebo prostory, které budou sloužit ještě menším dětem jako „jesličky“, o které je také mezi rodiči velký zájem. Kromě toho máme taky řadu náročných projektů pro všechny okrajové části – vodovod na Dolním Sedle, kanalizace v Nové Loučné, které už jsou nejblíž realizaci a měly by se spouštět, před dokončením je projekt vodovodu na Dolní Suché a samozřejmě vodovod ve Václavicích, který je dost složitý, protože se váže na úpravnu vody v Machníně, přivaděče Machnín-Pekařka, Pekařka-Uhelná. Projektuje se i kanalizace v Oldřichově na Hranicích.
Když jste zmínil okrajové části, napadá mě, že lidé v těchto lokalitách občas mají pocit, že se k nim nedostává dost informací. Jakým způsobem tedy komunikujete s obyvateli Václavic, Uhelné, Oldřichova, Suché a Sedla?
Informace do okrajových částí jdou standardním způsobem, jako do samotného města. Chápu, že v celé řadě okrajových částí tím, jak tam zanikly hospody, obchody a podobně není kde distribuovat například Hrádecko, nicméně obyvatelé můžou stejně jako ostatní využívat SMS infokanál, kam jdou zprávy určené pro tu kterou lokalitu, občané okrajových částí mají stejně jako občané ve městě přístup na webové stránky a sociální sítě, takže já myslím, že kdo chce, dokáže si informace zajistit.
V okrajových částech navíc fungují osadní výbory, které by měly být zprostředkovatelem informací, myšlenek a nápadů mezi okrajovou částí a vedením města. Je pravda, že některé fungují lépe, některé hůře, to ale může vyřešit nová volba do osadních výborů, která proběhne teď pro nové volební období. Pokud tedy má někdo pocit, že by osadní výbor měl pracovat lépe, může se do něj přihlásit. Při předvolebních setkáních s obyvateli jsme na některých místech zaznamenali určitou nespokojenost, třeba tak přijdou lidé s novými nápady a myšlenkami a s novým elánem do práce. To bychom velmi uvítali.
Pane starosto, vraťme se ke dvěma největším projektům. Jedním z nich je proměna areálu Bekon. V minulosti bylo představeno několik návrhů, o Bekonu se diskutuje dlouho a je to pochopitelné, teď se vize zhmotňují v konkrétní projekty. Co už je připravené a v jaké je to fázi?
Připravené máme projekty na první tři stavby. V části areálu vznikne prostor pro archivy a depozity. Město má povinnost archivovat řadu dokumentů na dlouhou dobu, některé dokonce navždy a množství složek neustále narůstá. Naše radnice nemá pro archiv dostatečné prostory, takže si je postavíme v Bekonu, kde část budeme moci nabídnout i školským subjektům, které řeší stejný problém, a díky tomu budeme moci uvolnit prostory v budovách, kde je to potřeba.
Další budovou, která se začne stavět, je poliklinika. Snahou je vybudovat jedno centrální místo pro lékaře a příbuzné služby tak, aby doktoři nebyli rozeseti po celém městě s tím, že zároveň budeme mít adekvátní prostory pro další lékaře, které sem chceme dostat (např. dentista, apod.), ale kterým zatím nemáme moc co nabídnout.
Třetí budovou, která je v plánu v nejbližší budoucnosti je Dům sportu. Do něj chceme přestěhovat aktivity, které se v současnosti provozují v budově bývalého ředitelství Bekonu ve Václavské, která jako jediná z původního areálu zůstane stát, a výhledově bude sloužit pro bydlení.
V tuto chvíli je na všechny tři objekty vysoutěžený zhotovitel dokumentace pro všechny tři stupně, což je územní řízení, stavební povolení a realizace. Zároveň jsme na všechny tři objekty podali nejrůznější žádosti o dotace, bez kterých bychom stavět nemohli, a myslím, že během příštích dvou let už bychom mohli začít se samotnou realizací.
Dalším z velkých projektů je Dům pro seniory, který má vzniknout na Oldřichovské ulici, na místě bývalých školních pozemků… jak tady jste daleko?
Tady už jsme mnohem dál než u Benaru. Je podepsaná smlouva se zhotovitelem, bylo předáno staveniště a po mnoha letech příprav konečně začínáme stavět. Zároveň probíhají jednání o tom, jak a kdo bude zařízení provozovat, a samozřejmě i tady v tom případě se snažíme o maximální využití dotačních titulů tak, aby podíl nákladů, které bude financovat město, byl co nejnižší. Zatím se nám to daří, tak si držme palce. (Novému domu pro seniory věnujeme podrobný článek v některém z dalších vydání HRÁDECKA – pozn. redakce)
V minulosti se hodně mluvilo o zasíťování pozemků v lokalitě Zlatá výšina, kde má vzniknout až padesátka parcel pro stavbu rodinných domů. Je to úkol do tohoto volebního období?
Tam je rozpracovaná dokumentace pro územní řízení, řeší se nějaké detaily v souvislosti s naším aktuálním územním plánem, ale tím, že tady mají vzniknout i další privátní pozemky tohoto typu, (např. v Doníně v proluce mezi ulicemi Sousedská a Slunečná), tak jsme projekt Výšiny trochu upozadili. Je to naše rezerva, ale pokud sem teď vstoupí developer, který připraví 30 pozemků, tak je nesmysl s ním soutěžit a prodávat najednou třeba 100 pozemků. Navíc bychom se mohli dostat k tomu, že s nastěhováním nových rodin překročíme kapacitu škol a školek a mohli bychom si zadělat na problém. Takže i v tomto je třeba postupovat s citem, s rozumem a uvážlivě. Bereme to tak, že lokalitu připravíme a počkáme. Může to být téma klidně taky až za 5 nebo 8 roků, to teď neumím říct.
S tím souvisí otázka nájemního bydlení. Protože ne každý si může dovolit koupit pozemek a postavit dům, zvlášť mladé rodiny to mají těžké. Plánujete v tomto směru něco?
Téma bydlení je zařazené do celého konceptu Benaru, kde budeme hledat možnosti financování. Teď jsme se zabývali tématy polikliniky a dalších staveb, na které bylo možné získat prostředky, bydlení je o krok zpátky, projekt na něj zatím nemáme, ale počítá se s ním, a pokud bychom my byli nositeli celého toho investorství, pak by šlo určitě o byty nájemní. Kromě toho hledáme i další možnosti, nějaké studie probíhají například v Loučné, na druhou stranu je nutné říct, že město nemá přílišné kapacity pozemkové ani finanční na to, aby tady budovalo byty, pokud na ně není žádná podpora.
A co třeba silnice? Také věčné téma. V minulém období se podařilo dokončit velkou opravu Liberecké, ale co další?
Silnice jsou většinou navázané na opravu nějaké infrastruktury, takže ta co je aktuálně nejblíž a kterou lidé jistě vnímají, je od závor po Hrádecký dvůr. Tam čekáme, jak dopadne vývoj rozpočtu na rok 2023 s vazbou na rekonstrukci vlakového nádraží. Svoje sítě si opravili energetici a vodárenská společnost, teď je silnice zadělaná provizorně, a my máme připravený projekt na totální rekonstrukci, která zahrnuje chodníky, komunikaci, zeleň, atd. Musíme ale počkat, jak dopadne rekonstrukce nádraží, jejíž součástí je i řešení křižovatky pod závorami. Máme připravený i projekt na rekonstrukci ulice Žitavská, ale třeba okrajové části se teď nespravují, protože ty se naopak budou rozkopávat kvůli vodovodu. Velká část komunikací nám ani nepatří. Například diskutovaná Rynoltická, která by si opravu určitě zasloužila. Ta patří Libereckému kraji, my jsme po dohodě připravili na svoje náklady projekt, předali jsme ho kraji a ten teď řeší možné financování, což je vždycky složité. Počítáme i s opravami menších komunikací například na horním sídlišti, ale tam je to také navázané na opravy, které připravují vodárenské a energetické společnosti.
Plánů a vizí do budoucna je opravdu mnoho, asi bychom jimi zaplnili několik stran HRÁDECKA, něco si tedy necháme na jindy. A za čtyři roky uvidíme, kolik z nich se podařilo dotáhnout do zdárného konce. Pane starosto, děkuji za rozhovor a přeji Vám i staronovému vedení města do dalšího období hodně energie.
