Krajinou Trojzemí

V našem okolí bývaly čtyři, do dnešních dnů se dochovaly dva, i když ani jeden nestojí na původním místě. Jeden najdeme v Hrádku nad Nisou, druhý v nedaleké německé Hartavě.

Hrádecký Rybářský kámen dnes můžeme vidět v Tovární ulici u klubovny místní organizace rybářů. Je usazen do homole z betonu a drobných kamenů a připomíná dobu před více než 450 lety. I člověka neznalého němčiny zaujme letopočet 1565. Za ním najdeme text: „AD 24. IVLI GREFENSTEINISCH DER WEISSBACH HEGWASSER GEGEN DEN GEBURG AVF WARTS AN BEDEN UFERN“, do češtiny převedeno: „1565: L. P. 24. července grabštejnská hájená voda Bílého potoka je proti horám nahoru po obou březích“. Pod textem jsou patrné tři lilie, známé ze znaku Jiřího Mehla ze Střelic, německého vicekancléře Království českého a tehdejšího vlastníka panství Grabštejn a města Hrádek nad Nisou.

Původně byl tento kámen umístěn na česko-saské hranici v místech, kterým se dodnes říká podle staré štoly Barborka. Ke klubovně rybářů se dostal až v roce 1984. Podle uvedeného textu mohli od tohoto místa proti proudu Bílého potoka lovit rybáři z Grabštejnského panství. Obdobný kámen stával na druhé straně hranice a oznamoval, že po proudu potoka až po soutok s Nisou jde o saský revír. Do současnosti se ale nedochoval.

Podobně byl rozdělen i tok řeky Nisy. Památku dodnes najdeme v německé Hartavě na návsi, kam byl od břehu řeky Nisy umístěn kámen s nápisem: „1565. ADJ 24 JULJJ DER VON ZJTTAU HEGEWASSER DER NEJSSE NJEDERWARTS AN BEJDE UFFERN“, česky: „1565 L. P. 24. července žitavská hájená voda po proudu Nisy po obou březích“. Čtvrtý kámen stával pravděpodobně proti němu a do dnešních dnů se nedochoval.