Krajinou Trojzemí

V roce 1574 vlastnictví místa přešlo na město Žitava.  Poté, co syn místního rychtáře v roce 1560 objevil, že na jihu města se vyskytuje pískovec vhodný pro výrobu mlýnských kamenů, stal se v roce 1580 pachtýřem prvních lomů. V roce 1667 městská rada v Žitavě rozhodla o dalším rozšíření obce. Byl vykácen les mezi Starým a Novým Jonsdorfem a obě části se rozvíjely nadále společně.

V roce 1831 byl zpřístupněn Hieronymusstein  (Jeronýmův kámen), asi 15 m vysoká skála na vyvýšenině severně od centra obce nedaleko kostela, která upomíná na zakladatele evropsky významných lomů mlýnských kamenů.  Pískovcová pamětní deska zasekaná do skály v několikametrové výšce stručně upomíná jednak na zakladatele místních lomů, Hieronyma Richtera, ale i na první zpřístupnění skály. Připomenuta je také renovace zpřístupnění z roku 1880.

Prvotní zpřístupnění skály pro běžné turisty nepoužívající horolezecké techniky bylo provedeno pravděpodobně nějakou tesařskou konstrukcí, po které jsou ve skále dodnes patrné vysekané skalní kapsy pro paty trámů. Vrchol skály je také kamenicky upraven a osekán na malou plošinu s několika lavicemi na obvodu. Dnes vede na vrchol skály úzké kamenné schodiště a kolem dokola se nachází novodobé ocelové zábradlí. 

Jen pár desítek metrů od tohoto navštěvovaného místa s vyhlídkou na Jonsdorf a okolí se nachází mohutný, asi 3 metry vysoký kříž z hrubě tesaných kamenných kvádrů vystavěný na rozměrném podstavci o výši asi 1,5 m a straně čtvercové základny 3,5 m. Autorem díla z roku 1926 je drážďanský  architekt Karl Julius Schurig.  Stěny podstavce pak nesou vždy na každé straně jedinou rozměrnější desku. V přední části je jednoduše srozumitelný nápis v místním dialektu „DENKT AN UNSI“ (VZPOMEŇ NA NAŠE), zadní deska byla jistě přidána až po 2. světové válce a nese připomínku obětí válečného a poválečného období po 2. světové válce.  Velikost nedosahuje monumentality státem budovaných památníků v místech velkých bitev, ale dobře vystihuje velikost utrpení obětí a hoře pozůstalých, kdy ve vesnici s tehdy zhruba 1500 obyvateli téměř každá rodina o někoho přišla.   O místo se dnes stará Jonsdorfský horský spolek 1880 (Jonsdorfer Gebirgsverein 1880).