Krajinou Trojzemí

Je výrazně větší, než hraniční kameny bývají a čtveřice mělkých nik po obou bocích kamenu jej odlišuje od většinou jednoduchých hraničních kamenů. Své jméno také podle charakteristického vzhledu těchto nik získal.

Můžeme spekulovat, zda jde o symboliku kříže vyvedenou obráceně, či zda jde o něco jiného, ale boky kamenu skutečně nejvíc připomínají kobku staršího typu kachlových kamen osazenou hrnkovými keramickými kachlemi. Stejně tak jméno památky hovoří podobně. Na rozdíl od kachlových kamen, která byla stavěna z keramických kachlů spojovaných kamnářskou hlínou, je ale Kachlový kámen vyhotoven podobně jako většina dochovaných památek z pískovce. Tento kámen je v celém regionu poměrně dobře dostupný, dobře se opracovával a byl trvanlivý. Proto jsou dnes kamenné památky z pískovce nejčastěji zastoupeným typem zachovaným v krajině.

Podle stylizovaných, dnes obtížně čitelných štítů s heraldickými symboly na obou čelech kamenu, považují odborníci Kachelstein (Kachlový kámen) za hraniční kámen mezi Nostitzkým panstvím v Hainewalde a žitavským územím v Žitavských horách. Tomu napovídá i hůře čitelné „Z“ na východní straně kamenu.  Rovněž lze předpokládat, že jeho dnešní umístění není původní, podobný kámen bychom čekali spíš na křižovatce cest. Kachlový kámen bývá datován k roku 1550, je však možné, že byl osazen i o něco později. Kachlový kámen je dnes umístěn těsně vedle další drobné památky, Schwedenkreuz (Švédský kříž) poblíž Jonsdorfer Straße (Jonsdorfská ulice) u  Bertsdorfu.