Krajinou Trojzemí

Vinice bývaly přirozenou součástí klášterních staveb všude tam, kde to jen bylo možné, neboť víno bývalo vždy zapotřebí k liturgickým účelům. Ani nijak velká, ale ani malá vinice o rozloze 2700 m² se skládá z hospodářské budovy se sklepy, malé hrazené zahrady, opěrné zdi a vinohradu. Současná podoba staveb zřejmě souvisí s barokními přestavbami areálu.

Současná podoba vinohradu v klášterním areálu spadá do dob po velkém požáru a následné velké obnově v letech 1683 - 1685. Hospodářská budova vinohradu je nevelká zděná budova s jednoduchou sedlovou střechou krytou starými taškami bobrovkami, s kamenným vstupním portálem, přisazená k opěrné zdi vinohradu a sklepení. Ze sklepení, kde se uchovávají vína, toho mnoho běžný návštěvník nevidí, pozornému oku příchozího ale neuniknou ve vinohradu rozeseté malé domečky kryjící odvětrávací šachty. Podle jejich rozmístění lze odhadnout rozsah sklepení. Mezi mohutnou opěrnou zeď vinohradu a vinohradnický domek je vmáčknuta malá vyvýšená zahrada, kde je dnes menší posezení a je zde vystaven historický lis a pár předmětů, které byly zřejmě v minulosti součástí hospodářství vinice.

Staré odrůdy pěstované na dřevěných podporách již dávno odvál čas. Dnes jsou zde pěstovány moderní rezistentní odrůdy na novodobém rýnsko-hessenském vedení. Pěstují se zde odrůdy révy Sirius a Saphira, vyšlechtěné v Německu, které jsou vhodné k produkci bílých vín.

Minulost při pěstování révy připomíná pouze několik hlav révy, zavedených na treláže a ovíjející opěrné zdi a okolní budovy. Kolem réví je pěstována levandule, ne snad pouze pro krásu a příjemnou vůni, ale snad i jako připomínka historického pěstování levandule jako rostliny bránící rozvoji nemocí révy.