Hrádek nad Nisou

Začít můžeme na Horním náměstí v Hrádku nad Nisou, které se nachází v centru městské památkové zóny. Barokní kostel sv. Bartoloměje, novogotický Chrám Pokoje, sloup se sousoším sv. Anny Samatřetí, ukázky historických dlažeb v ploše náměstí, staletá studna, sluneční hodiny, kde stín vrhá sám člověk – to je jen pár tipů, co lze na náměstí vidět. Zajít můžete také do turistického informačního centra a muzea.

Po Liberecké ulici vystoupáme na východní okraj Hrádku nad Nisou, odkud už je vidět hrad a zámek Grabštejn. Největším lákadlem je renesanční kaple sv. Barbory, ale pokud putujeme za výhledy, nenechme si ujít výhled z hradní věže.

Pod hradem se podél zámeckého rybníka vydáme do Václavic. V obci se dochovalo několik typických podstávkových domů. Za odbočkou do osady Pekařka odbočíme vlevo ke hřbitovu. Na něm byly nedávno odkryty základy kostela sv. Jakuba, zbořeného v roce 1976. Od hřbitova pokračujeme vzhůru ke Školnímu kříži: tady bude naše putování pokračovat rovně po trase cyklostezky č. 3039. Bylo by ale škoda nezmínit, že malá zajížďka od kříže vlevo vede do osady Uhelná. Cestou k ní se nachází budova větrného mlýna, v Uhelné na návsi zachráněná kaple panny Marie Pomocné a v její blízkosti jeden z nejzajímavějších podstávkových domů v okolí.

Cyklostezka s číslem 3039 se někdy nazývá také Pašerácká. Zdejší kraj pašeráci v minulosti opravdu hojně využívali. Dnes ji v mapě najdeme jako Novou hřebenovku. Cesta pomalu stoupá a nabízí výhledy hlavně do Čech, místy ale i do Polska. Jako na dlani máme Lužické hory a Ještědský hřbet. Asi po 12 km od Hrádku se dostáváme pod vrchol Výhledů. Rozhled z nich je dnes díky stromům omezený. Na vrcholu je ale ptačí pozorovatelna a zbytky někdejší oblíbené restaurace, takže kdo má dost sil, nenechá si tento cíl ujít.

Za návštěvu ale určitě stojí raně středověký dvorec Curia Vítkov na protějším kopci nad obcí Vítkov. Soubor staveb je projektem skupiny nadšenců, jejichž hlavním kritériem při budování dvorce je hodnověrnost. Ve dvorci po část roku i žijí, předvádějí stará řemesla, pořádají ukázkové bitvy.

Čeká nás poslední větší stoupání pod Lysý vrch. Poznáme jej podle stožárů větrných elektráren, mezi nimi se krčí i zřícenina někdejšího větrného mlýna – která svého času sloužila také jako rozhledna. Pod Lysým vrchem stávala osada Vysoká, ze které se do dnešních dnů dochovaly jen dva domy. Pokračovat budeme do Heřmanic – pěší mohou využít modře značené stezky, cyklisté mohou zajet ještě do Albrechtic, odkud pojedou dlouhým sjezdem po cyklostezce č. 3039.

Než se z Heřmanic vydáme do Polska, krátká zajížďka nás přivede k přírodní památce Kodešova skála s vějířovitým uspořádáním čedičových sloupců. Naproti se nachází ve zbytcích někdejšího domu Heřmanické peklo a jen 800 m odtud rozhledna, které se díky jejímu tvaru říká Vokurka. Zajímavou technickou památkou jsou pozůstatky Heřmaničky, úzkorozchodné železnice z Frýdlantu do Heřmanic a dále do Bogatynie a Žitavy. Zrušena byla v roce 1976. Bývalá železniční stanice stojí přímo na státní hranici, kde vstoupíme na území obce Markocice. Pozor – auta tudy neprojedou!

Jen asi 200 metrů za státní hranicí se nachází další opuštěný lom. Pokud vystoupáme nahoru, otevře se nám i odtud zajímavý výhled. Poté budeme pokračovat Markocicemi a Bogatynií směrem k Jasné Góře.  Určitě se ale vyplatí věnovat chvíli času projetí ulicemi Bogatynie. Nacházejí se zde desítky podstávkových domů s hrázděným patrem – architektury typické pro region trojzemí. Část z nich je krásně zrekonstruovaná.

Jasná Góra se nachází na severních svazích Výhledů. Otevírá se odtud pohled do Polska, ale i do Saska. Nejvíce pozornosti samozřejmě upoutá hlubinný důl s elektrárnou Turów. Na návsi v Jasné Góře je umístěn malý geopark a v něm jeden exponát, který není úplně běžný – část zkamenělého stromu, nalezeného v prostoru dnešního dolu. Pozůstatek sekvoje je starý asi 20 milionů let.

Po značené cyklostezce pokračujeme k obci Opolno Zdrój a z ní do Kopaczówa. V úseku mezi oběma obcemi je třeba zvláštní opatrnosti – na silnici je poměrně velký provoz a alternativa pro turisty neexistuje – tedy pokud nepatříte mezi zdatnější vyznavače horské cyklistiky, pak je možné projet Janou Górou ke státní hranici a sledovat pěšinu v její linii.

Kopaczów spolu s Oldřichovem na Hranicích tvořily v minulosti jednu obec. I dnes tak při pohledu od Hrádku působí. U kopaczówského kostela sv. Josefa pokračujeme slepou ulicí na mostek přes Oldřichovský potok, který je tvoří státní hranici mezi Českou republikou a Polskem. Úplně posledním stoupáním se vrátíme do Hrádku nad Nisou.

Zajímavosti na trase:

Start:
Hrádek nad Nisou: Horní náměstí, kostel sv. Bartoloměje, morový sloup sv. Anny Samatřetí, muzeum s ostatky vampýra Tobiáše, Schubertova vila, zámeček Azyl

3,3 km
Národní kulturní památka Grabšetjn

7,2 km
Václavice: podstávkové domy, na hřbitově půdorys kostela sv. Jakuba
Uhelná: kaple Panny Marie Pomocné

11,6 km
Rozcestí Pod Výhledy

13,6 km
Ranně středověký dvorec Curia Vítkov

15,8 km'
Lysý vrch se zbytky větrného mlýna, osada Vysoká

21,5 km
Heřmanice: rozhledna Vokurka, Kodešova skála, zbytky železnice Heřmanička

24,2 km
Markocice: lom, podstávkové domy

26,8 km
Bogatynia: podstávkové domy

29,4 km
Jasná Góra: geopark, výhledy do krajiny

39,2 km
Oldřichov na Hranicích/Kopaczów