Klášterní dvůr Žitava
Františkánský klášter byl v Žitavě založen roku 1244. Hlavní budovy byly postaveny v letech 1260–90. V letech 1421–37 sloužil svatovítské kapitule, která sem uprchla před husity. Poslední františkán zemřel roku 1554, od té doby slouží komplex potřebám města, dnes městského muzea.
Areál dnešního klášterního dvora býval ve středověku uzavřen křížovou chodbou, obepínající obdélný vnitřní dvůr (tzv. rajský dvůr). Již od středověku, za Františkánů, sloužil tento prostor jako hřbitov. Po zrušení klášterního severního křídla zde vzniklo v 17. a 18. století jedinečné pohřebiště. Téměř kolem celého obdélného dvora jsou pravidelně vystavěny na sebe navazující pohřební kaple. Klášterní dvůr tak vzbuzuje u příchozího návštěvníka dojem náměstí. I přes jednotný ráz celého areálu je ale každá kaple jedinečným originálem, ve kterém se zrcadlí individualita a také bohatství stavebníka. Kaple uvnitř ukrývají bohatě zdobené pískovcové náhrobky s četnými nápisy. Vlastní pohřební komory jsou pak v podzemí. Klášterní dvůr v Žitavě je vnímán jako nejpůsobivější a architektonicky významný hřbitovní barokní komplex v Sasku.
Celý areál svojí architektonickou koncepcí připomíná hřbitov světoznámého hřbitova Campo Santo v Pise. Svým bohatstvím tvarů je ale žitavský Klášterní dvůr velmi unikátním příkladem barokní měšťanské protestantské pohřební kultury, která je svědkem jak naděje na posmrtný život skrze jistotu víry, tak také ukázkou okázalosti a bohatství nejbohatších žitavských patriciů.
Velebná krása tohoto jedinečného prostoru je ještě umocněna okolními budovami. Jednak zachovalou částí původního františkánského kláštera s částí vnitřní obvodové chodby, tzv. kvadratury, ale příchozí vnímá i štíhlou věž a monumentalitu sousedícího kostela sv. Petra a Pavla. Celek umocňuje také v místech původních starších klášterních budov postavený Heffterův dům (Heffterbau) s nádherným monumentálním štítem, jehož přízemní sál sloužil v letech 1691–1846 jako modlitebna českých exulantů.
Dodatek:
Muzeum vystavuje Malé žitavské postní plátno (viz též kostel sv. Kříže) a rozsáhlé umělecko-historické sbírky. Úroveň samotných sbírek i jejich prezentace je v porovnání s ústavy v českých městech stejné velikostní kategorie naprosto unikátní. Vstup je možno uhradit kombinovaným vstupným s kostelem sv. Kříže, kde se vystavuje velké postní plátno, samozřejmostí jsou rodinné slevy a české informační texty.