Krajinou Trojzemí

Na bohatě členěném středním sloupu je umístěna socha Samaritánky.  Voda prýští z chrličů ve tvaru stylizovaných delfíních hlav. Vodní hladinu drží osmiboká, bohatě lineárně profilovaná pískovcová nádrž, přístupná z plochy náměstí po třech schůdcích.

Jde o nejstarší kašnu v celém žitavském Neustadt (Nové Město). Postava Samaritánky poukazuje na novozákonní příběh (Jan 4,5 - 42) a symbolizuje tak péči města o své občany, což se odráží v jejích atributech, džbánu vody v ruce a erbu města opřeného o její nohy. Jednoduchost u Samaritánky je podtržena dynamikou podstavce tvořeného esovitě prohnutými těly delfínů a dalších vodních tvorů. Podstavec nese také do kamene vysekané stylizované čabraky, neboli hladké plochy vyhotovené  do podoby splývajícího závěsu  s latinskými nápisy s podrobnostmi  o donaci města Žitavy na kašně.  Všímavý návštěvník si také může všimnout světlejších pravidelných ploch na čelech kamenných bloků tvořících nádrž. Světlé plochy nám ukazují, kde byl původní pískovec při restaurování vyměněn za nové kamenné plomby, které doposud nestačily vlivem atmosférických vlivů zčernat. Je také možné, že světlá místa na kašně již zůstanou, neboť na tmavé zabarvení původního kamene mohlo mít vliv také zimní obkládání kašen čerstvým hnojem, což sice nebylo příliš hygienicky vhodné, ale záhřevnost hnoje chránila kašny před zamrznutím v chladné části roku.  Čerstvá voda do této kašny, stejně jako do ostatních proudila podzemním potrubím z pramenišť v nedalekých Žitavských horách.