Krajinou Trojzemí

Kostel stojí v centru obce při malé dlážděné návsi naproti budově Kretscham, kde je dnes Naturparkhaus Zittauer Gebirge (Dům Přírodního parku Žitavské hory). Nejstarším nápisem v kostele  je latinsky psaný text  na galerii kostela (Consensu Senatus Ampliss. Zitt. Consule Dn. Adamo Girisio singulari fide et cura…..) s datací k roku 1658.

Nově byl kostel přestavěn v roce 1713, kdy byla vystavěna také působivá věž. Jedním z popudů k rozšiřování a přestavbám kostela na přelomu 17. a 18. století bylo to, že po bitvě na Bílé Hoře přicházelo do této obce větší množství náboženských exulantů z Čech. Kostel je jednoduchého obdélného půdorysu, s věží na západě a oltářem na východě. Věž kostela je provedena z neomítaných pískovcových kvádrů, dolní část věže je čtvercového půdorysu, v horní části je věž osmiúhelná. Věž má hodiny s ciferníky k západu, severu i jihu. Helmice s lucernou je tradičního tvaru typického pro saskou renesanci, se kterým se můžeme setkat v celém Sasku, v okolních spolkových zemích ale i na severu Čech. Ve spodní části věže je křížovou klenbou zaklenutý průchod do kostela.

Kostel má pěkné vnitřní vybavení, oltář z roku 1700, kazatelnu, dvě empory a ceněné rokokové varhany z roku 1776, které nahradily předchozí nástroj z roku 1668. Ze staršího nástroje se zachoval pouze nápis na galerii. Kostel je přístupný po dohodě Centru Přírodního parku Žitavské hory.

Kolem kostela je udržovaný hřbitov s cennými historickými náhrobky. Nejznámějším dílem je při jižní hřbitovní zdi stojící hrobka rodiny Kämmel z konce 18. století. Velká apsida orámovaná architektonicky výrazným pískovcovým portálem kryje náhrobek se dvěma medailony s nápisy na podstavci věnovaných manželům J. F. Kämmel a Anna Eleonore Kämmel, který korunuje kanelovaný sloup obepnutý kamennými růžemi. Na sloupu nahoře je umístěna socha plačícího anděla. Pohřební komora je zapuštěna v zemi před nikou s náhrobkem a kryta kamennými deskami opatřenými zvedacími kruhy. Desky nesou zbytky dnes již špatně čitelných nápisů.