Krajinou Trojzemí

Kříž je značně zvětralý, a tak odborníci přemýšlejí, zda jedno z ramen kříže bylo kratší již od počátku zřízení kříže, nebo zda jde o důsledek zvětrávání. Na vrcholu západně stojícího ramene je vyryt letopočet 1865, pravděpodobně jako důsledek druhotného využití kříže jako hraničního kamene.

Smírčí kříže často vznikaly na usmíření po násilném trestném činu. Tento skutek však býval po staletích často zapomenut, a tak si lidé ke smírčím křížům přidávali odpovídající příběhy nesené ústní lidovou tradicí.  V lidových příbězích se pak často právě u smírčích křížů objevuje příběh dávného duelu švédského důstojníka, který také dal této památce jméno. Pokud u nějakého příběhu dochází k putování námětů a jejich přenášení mezi jednotlivými podobnými místy, poznáme, že příběh či námět je pověstí. Proměnlivost míst je podstatou tohoto slovesného útvaru. Nejinak je tomu i v tomto případě a není nijak překvapující, že kříž je prvně v literatuře zmiňován již desítky let před vstupem švédských armád. Historie a lidové podání je prostě něco úplně jiného. Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Bylo tomu tak proto, že soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva, založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů. Nejinak tomu bylo zřejmě i v tomto případě, ač pověst i jméno památky říkají něco jiného. Schwedenkreuz (Švédský kříž) je dnes umístěn těsně vedle další drobné památky Kachelstein (Kachlový kámen), poblíž Jonsdorfer Straße (Jonsdorfská ulice) u Bertsdorfu.