Krajinou Trojzemí

Vlastně vůbec není známo, kdy byly do kamenu vyryty ony původní, jednoduše stylizované postavy, co přibylo později a co je vlastně originální dílo a co novodobé úpravy a poškození.  Kámen pro naši dobu objevil velký znalec místních hor a iniciátor rozkvětu turistického ruchu v celém okolí, Dr. Alfred Moschkau. Nicméně, jak tomu u volně přístupných památek bývá, turistický ruch sice do jisté míry přináší prosperitu celému kraji, ale samotnou křehkou krásu památek může velmi rychle zcela zničit.

Někdy v letech 1935 a 1936 památku někdo tak poškodil, že dnes stěží rozeznáváme pouze jednu z postav, zato však je celé okolí poznačeno spousty škrábanců a dalších nepříliš šťastných úprav. Z památky nám tak zbývají hlavně pověsti. I pověsti si žijí svým vlastním životem a existují v řadě variant, stejně jako se i my můžeme sotva domnívat, jak to tady mohlo vypadat před několika staletími.

Nejčastěji je v souvislostmi s kamenem zmiňován příběh o dvou švédských důstojnících, kterým se líbila krásná dcera žitavského měšťana. Jejich soupeření o krásnou dívku nakonec vyvrcholilo soubojem, který, jak to v podobných situacích bývá, nemohl pro oba soky dopadnout dobře.  Nicméně kdo ví, jak to tenkrát doopravdy bylo, podobných míst střetů „švédských důstojníků“ bylo v okolí více. Druhý příběh nám říká, že šlo o dva mnichy, kteří zde měli své prosté skalní lože ještě dříve, než vzniknul nedaleký klášter. Někdy bývá zmiňován i kříž a nápisy, které zde údajně bývaly, dodnes se však nedochovaly.